Henri Biva, francouzský umělec narozený 23. ledna 1848 v Paříži, se stal významným malířem specializujícím se na krajinomalbu a zátiší. Jeho díla kombinovala prvky postimpresionismu a realismu s výraznou naturalistickou složkou. Biva často zachycoval západní předměstí Paříže a proslul malováním v plenéru.

Henri Biva vyrůstal v uměleckém prostředí, kde jej ovlivnili jak členové jeho rodiny, tak umělci v jeho okolí. Studoval na École des Beaux-Arts v Paříži, kde měl významné učitele jako Léon Tanzi a Alexandre Nozal. Na začátku své kariéry vystavoval na pařížském Salonu, což mu přineslo komerční úspěch a uznání.

Biva se specializoval na krajinomalbu, kde zdůrazňoval hmatovou kvalitu a detaily přírodních prvků. Jeho práce často zachycovaly idylické scenérie, jako například večery na Villeneuve nebo pohledy po západu slunce. Jeho styl, pohybující se mezi postimpresionismem a realismem, a jeho důraz na přírodu získaly popularitu mezi soukromými sběrateli i veřejnými institucemi.

Během své kariéry vystavoval na různých významných akcích, včetně Salonu des Artistes Francais a Salonu d'Hiver. Henri Biva byl oceněn několika medailemi na pařížských salonech a v roce 1900 byl vyznamenán Řádem čestné legie.

Po první světové válce klesal jeho komerční úspěch, ale i přesto nadále vystavoval a zůstal aktivní v uměleckých kruzích. Henri Biva zemřel ve svém pařížském domě 2. února 1929 ve věku 81 let.