Marcel Proust se narodil 10. července 1871 v Quartier d'Auteuil, Paříž. Jeho narození bylo poznamenáno násilnostmi spojenými s potlačením Pařížské komuny, a jeho dětství spadalo do období konsolidace Třetí republiky ve Francii.

Otec Marcela, Achille Adrien Proust, byl významný patolog a epidemiolog, zodpovědný za opatření proti šíření cholery. Matka Jeanne Clémence Weilová pocházela z bohaté a kultivované židovské rodiny z Alsaska. Proust byl často nemocný, trpěl astmatem od devíti let, což ovlivnilo jeho zdraví po zbytek života.

V roce 1882, ve věku jedenácti let, začal Marcel Proust studovat na prestižním Lycée Condorcet. Navzdory častým absencím kvůli své nemoci exceloval v literatuře a získal ocenění v posledním ročníku. Během svého školního období získal přístup do salonů vyšší buržoazie, což mu poskytlo inspiraci pro jeho budoucí dílo Hledání ztraceného času.

Roku 1889-1890 sloužil Proust dobrovolně ve francouzské armádě v Orléans, což mu poskytlo materiál pro pozdější literární práce. Osvědčil se také v salónech významných osobností té doby.

V létě roku 1896 získal místo v Mazarinově knihovně, ale kvůli svému zdravotnímu stavu strávil většinu času na nemocenské neschopence a nakonec rezignoval na svou pozici.

Marcel Proust byl nepřiznaný homosexuál a ve svých dílech otevřeně zobrazil vztahy mezi osobami stejného pohlaví. Jeho nejznámějším dílem je monumentální cyklus Hledání ztraceného času, který vyšel v sedmi dílech v letech 1913 až 1927.

V období mezi roky 1900 a 1905 se změnily Proustův život a rodinné prostředí. Ztratil členy rodiny a zdědil značné dědictví po matce, což mu poskytlo finanční nezávislost.

Proustovo zdraví se však dále zhoršovalo, a v posledních letech života strávil většinu času v posteli pracující na dokončení svého románu. Zemřel dne 18. listopadu 1922 v Paříži v důsledku zápalu plic. Pohřben byl na hřbitově Père Lachaise v Paříži.