Ludvík Bradáč se narodil 25. ledna 1885 v Orahovici (Chorvatsko). Byl známý jako knihař, odborný publicista a pedagog.

Bradáč se učil knihařskému řemeslu v Praze od roku 1899 u staroměstského mistra J. Nepevného. Později odjel do zahraničí, kde se zdokonaloval ve svém oboru. Po návratu do Prahy v roce 1908 otevřel vlastní knihařskou dílnu na Vinohradech. Jeho práce byla známá pro svou řemeslnou dokonalost a spolupráci s předními knižními výtvarníky.

Vedle své knihařské činnosti se Bradáč věnoval i odborné publicistice. Psal články pro různé časopisy a redigoval některé z nich. Zajímal se o knižní kulturu a podílel se na několika edičních projektech. Jeho odborné publikace, pedagogická činnost a vlastní tvorba ovlivnily českou knižní kulturu.

Bradáč se později věnoval i pedagogické práci jako profesor Státního grafického ústavu v Praze, kde předával své znalosti mladší generaci knihařů a knižních výtvarníků. Jeho práce měla dlouhodobý vliv na českou knižní kulturu a jeho knižní vazby jsou dodnes ceněny.

Jeho díla zahrnovala různé téma od úpravy vazeb knih až po mramorování. Mezi jeho nejznámější publikace patří "Knihařství" z roku 1912 a "Knižní vazba v proměně věků" z roku 1930.

Zemřel 14. listopadu 1947 v Praze.