Arnošt Chabera, malíř narozený v roce 1951 v Praze, studoval v letech 1979-1985 na Akademii výtvarných umění (AVU) v Praze pod vedením profesora Jana Smetany. Jeho umělecký projev ve volné malířské tvorbě čerpá inspiraci z krajiny a lidské figury. Ovšem jeho obrazy nejsou pouhým záznamem reality; místo toho představují esenci poznávání a odhalování vnitřních struktur objektů přírody. Chabera věří, že jev je podstatný, zatímco podstata se jeví.

Tajemno a magično přírodních jevů poskytují umělci stavební kámen pro jeho poznávání podstaty přírody. Jeho malby reflektují trvání určitých věcí, ukazují na vnitřní uspořádání, řád, vztahy a souvislosti. Pro Chaberu jsou figura a krajina spíše důvodem a východiskem k malování než pouhým popisným výsledkem.

Chaberovy obrazy vznikají z barev, čar, roztírání, opětného smazávání a využívání náhody. Jeho tvorba se řídí slovy malíře J. Dubuffeta, který prohlásil, že umění musí vyrůstat z materiálu a že duchovno si musí půjčit řeč materiálu.