Václav Kiml byl český malíř, grafik a restaurátor.

Narodil se v Mochnově u Českého Brodu a v letech 1946–1947 studoval na Škole dekorativních umění v Praze pod vedením profesora Jaroslava Masáka. Později přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde studoval u profesora Jana Baucha a současně navštěvoval Akademii výtvarných umění u profesora Emila Filly, kde v roce 1952 absolvoval.

Václav Kiml byl členem skupiny Český fond výtvarných umění a od roku 1960 i skupiny Etapa. Roku 1967 se stal členem Výstavní komise I. pražského salonu, a v roce 1991 vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes. Oceněn byl Cenou Ministerstva kultury a informací ČSSR (1967), cenou Art Centra (1969) a Cenou Masarykovy akademie umění (1999).

Václav Kiml byl známý pro svůj osobitý styl a nezávislost na uměleckých trendy své doby. Jeho práce se vyznačovaly citlivostí a smyslem pro barevné kontrasty. Inspirací mu byla příroda, kterou zobrazoval s nostalgickým zbarvením. Zajímal se o krajinomalbu, a ve své tvorbě prolínal prvky symbolismu a hravé obrazy Paula Kleea. Využíval kombinace různých technických postupů, včetně enkaustiky, a jeho díla reflektovala každodenní život a křesťanské motivy.

Kiml uspořádal mnoho samostatných výstav a zúčastnil se významných uměleckých akcí. 

Zemřel 21. května 2001 v Blaničce u Strunkovic nad Blanicí.