Tamás Konok se narodil 9. ledna 1930. Absolvoval Maďarskou akademii výtvarných umění, kde byl jeho mistrem Aurél Bernáth. V roce 1959 se přestěhoval do Paříže a později měl také ateliér v Curychu. Od devadesátých let žil a pracoval v Budapešti, přestože si udržoval bydliště v Paříži. Jeho první samostatná výstava proběhla v Galerii Lambert v Paříži v roce 1960. Jeho první samostatnou muzejní výstavou byla výstava v muzeu Stedelijk v Nizozemsku v roce 1964; poté vystavoval v Lausannském muzeu ve Švýcarsku. V roce 1983 se Konokovy práce objevily na výstavě Geometrische Abstraktion spolu s pracemi J. Alberse, F. Morelleta a F. Picabii. Spolupracoval s Galerií Schlégl ve Švýcarsku a několikrát vystavoval svá díla na Basilejském Art-Expo. Konok měl od osmdesátých let samostatné výstavy v mnoha důležitých institucích v Maďarsku, mezi nimiž byly například Xantus János Museum v Győru, Muzeum výtvarných umění (spolu se svou manželkou, umělkyní Katalin Heteyovou), Ludwig Museum a Ernst Museum.

Několik státních ocenění svědčí o uznání jeho práce: byl rytířem Národního řádu francouzské republiky (1997), držitelem Kossuthovy ceny (1998) a držitelem Kříže Řádu za zásluhy Maďarské republiky (2004). Konokovy práce lze najít mimo jiné v sbírkách Städtische Galerie v Hamburku, Stedelijk Museum v Nizozemsku, Musée des Beaux-Arts v Bernu, Kunstmuseum v Winterthuru, Bibliothèque Nationale v Paříži, Ludwig Museum v Budapešti, Maďarské národní galerie a Muzea výtvarných umění a Muzea užitého umění v Budapešti. V letech 2020–2021 měl retrospektivní výstavu v Ludwig Museum - Muzeu současného umění v Budapešti a samostatnou výstavu v galerii Ani Molnár, která vedla k vydání reprezentativního výstavního katalogu s názvem Vers l’infini. V únoru 2023 mu galerie Ani Molnár uspořádala další samostatnou výstavu s názvem Architektura, aby upozornila na jeho architektonické zájmy v celém jeho díle.

Konokovo dílo je bohaté na vliv mezinárodních tendencí malby, které vycházejí z modernismu 20. století a avantgardního umění. Koláže a monotypy z jeho raného období se opírají o surrealistickou vizi a vizuální prvky překračující realitu. Manipulací tenkých linií k modelování struktur Konok také experimentoval s geometrickou abstrakcí ve svém zralém období. Jeho rané práce a nefigurativní práce, ve kterých použil svůj vlastní autentický styl, se spojují skrze roli a dominanci linie. Jelikož linie se v přírodě vyskytuje jen zřídka, vztahuje se k lidské činnosti a může vyjadřovat nejabstraktnější, transcendentní obsahy. V Konokových akrylových obrazech na plátně nám čáry, pruhy, tečkované plochy a fragmenty forem abstrahované do dvou rozměrů vyprávějí o problému plastiky, tedy prostorové reprezentace. Barvy tak obvykle nejsou pouze výplněmi forem ani optickými iluzemi, ale jsou součástí liniového systému.

Zemřel 20. listopadu 2020 v Budapešti.