
Kam za progresivním českým současným uměním?
České současné umění dosahuje vysokých kvalit v lokálním i mezinárodním kontextu. To dokazují nejen mnohonásobně rostoucí částky za prodeje děl českých autorek a autorů v zahraničí, ale také jejich prezentace významnými světovými galeriemi a veletrhy umění či zastoupení ve státních a soukromých sbírkách. Čeští sběratelé a sběratelky však rádi zůstávají ostražití a dávají přednost investicím do děl z konce 19. a první poloviny 20. století, u kterých často nelze garantovat jejich pravost a investice sice může být stabilnější, ale v mnoha případech méně progresivní. Málokdo totiž ví, kde se se současným uměním setkat, podle čeho si dílo vybrat a jak případně postupovat v dlouhodobém budování sbírek. Na radu jsme se zeptali sběratelů a sběratelek, kteří se prodeji či nákupu umění a budování sbírek dlouhodobě věnují.

Příležitostí, kde se v českém kontextu setkat se současným uměním, je poměrně mnoho. Jaké události jsou pro vás podstatné? Kam se za čerstvými současnými autory a autorkami vydáváte?
Lenka Bakeš, zakladatelka Prague Art Week | Richard Bakeš, zakladatel galerie Berlínskej model
Nejraději se vydáváme do zahraničí, a to konkrétně do Berlína na Berlin Art Week a Berlin Biennale, na výstavy Manifesta, Documenta etc., kde vždy objevíme něco nového a podle našich osobních měřítek kvalitního. Nejraději sledujeme umění především reálně (naživo) v galeriích. Na instagramu se žádné transcendentální zážitky nekonají a konat nebudou, je to jen iluze sdílení, která není pravdivá.

Ján Gajdušek, kurátor galerií MeetFactory a soukromé sbírky Havrlant Art Collection
V Praze se toho po většinu roku děje opravdu hodně a z míst, kde je to fajn a kam rád chodím koukat na krásné výstavy, bych doporučil tato:
Galerie: Veletržní palác NG, Městská knihovna GHMP, MeetFactory, Holešovická šachta, galerie Kurzor a Jelení, Garage gallery, Polansky gallery, hunt kastner, Berlínskej model. V Brně je skvělý Dům umění a v Ostravě Plato.
Veletrhy: Na to se musí mít peníze a vyjet ven do zahraničí. Já jsem osobně navštívil zatím jen Art Basel, Liste a Vienna Contemporary, ale rád bych se někdy zajel podívat na Frieze do Londýna a New Yorku a taky na Paris Internationale a Paris+.
Festivaly: U nás je jich plno, ale pokud bych měl vybrat jen pár, tak PAF, Lunchmeat, Transforma, Prague Art Week.
Klauzury: Osobně stíhám pravidelně navštěvovat klauzury a diplomky jen na AVU a UMPRUM.
Internet: Web je pro mě zásadní zdroj informací. Proto pravidelně koukám na: online magazíny Artalk, Artforum, Hyperallergic, Frieze, Mousse, Spike, Cura, PW, Flash Art ad.
Výstavní blogy: ArtViewer, O Fluxo, Contemporaryartdaily, Kuba Paris, Saliva.live, YYYYMMDD ad.
A z tištěných magazínů stíhám pravidelně číst jen Art Antiques a Flash Art.
Často se mi ale stane, že plno skvělých výstav bohužel propásnu a plno úžasných článků nepřečtu. Člověk prostě nemůže stihnout všechno. :-)

Tomáš Ciba, sběratel
Určitě sleduji pravidelně výstavní program vybraných galerií (státních i soukromých) v Praze a v dalších větších českých krajských městech, nevynechám návštěvu klausur a výstav diplomových prací, např. na AVU Praha a FU Ostrava, a při návštěvách ateliérů mých oblíbených umělců a popř. několika galeristů v Praze čas od času dostanu určitá doporučení na další nadějné mladší umělce.
