
Výstavy léta 2026, které nechcete minout
V letních měsících se mnoho kulturních aktivit přesouvá ven a galerijní instituce často volí omezenější, odpočinkový provoz. I přesto se ale najdou velmi zajímavé projekty, které stojí za návštěvu. Ať už se chcete rozptýlit během běžných pracovních dní nebo cestujete po Čechách, nechte se inspirovat našimi tipy a navštivte některou z výstav, které za to opravdu stojí.

Pekelné sáně, Kroměříž
Eva Brodská, Karíma Al-Mukhtarová, Richard Štipl, Eva Maceková
do 27.9.2026
Kdo ještě nezavítal do kroměřížské galerie Pekelné sáně, letní měsíce jsou ideální příležitostí. Až do konce září se zde totiž odehrávají hned tři unikátní výstavy. V expozici Evy Brodské a Karímy Al-Mukhtarové najdete ručně tkané obrazy a tapiserie inspirované kulturní a formální rozmanitostí kavkazských, anatolských, perských a turkmenských koberců. Setkání historických artefaktů a současné textilní tvorby tak otevírá dialog mezi tradicí a aktuálními tendencemi vizuálního umění.
Sochařské dílo Richarda Štipla, na které narazíte v dalších prostorách galerie, zve k přezkoumání našeho vztahu k individuálním i obecným existenčním otázkám. Autor navazuje na znakové systémy minulosti a přeměňuje je na základě vlastní zkušenosti, se kterou se ale lze velmi snadno ztotožnit. Nezmínit nakonec nelze ani výstavu Evy Macekové, která v závěsných médiích na pomezí kresby a malby nechává diváky přehodnocovat vztah k očekávaným estetickým principům a ukazuje, že i rozdílné nemusí neohrožovat, ale naopak dokáže silně obohatit.
Galerie výtvarného umění v Chebu
Mikuláš Medek, Jan Koblasa
do 20.9.2026
V srpnu roku 1963 se v tehdejší síni Klementa Gottwalda v zámecké jízdárně v Teplicích odehrála zlomová událost – Vůbec první prezentace československého abstraktního umění, konkrétně českého informelu, jež byl do té doby na černé listině režimu. Rekonstrukci této výstavy doplněnou o nově nalezené snímky Jiřího Hampla v těchto měsících nabízí Galerie výtvarného umění v Chebu, kde ji spolu s autory přichystali kurátoři a architekt Věra Linhartová, František Šmejkal a Karel Filsak. Tento pro české prostředí velmi unikátní projekt zve návštěvníky nejen k pochopení kontextu tvorby obou vystavených autorů, ale především k porozumění sousledností historických podmínek vývoje českého výtvarného umění.
Galerie moderního umění v Hradci Králové
Polina Davydenko
do 11.10.2026
Komorní, ale velmi výrazná výstava mladé fotografky Poliny Davydenko má opravdu mnoho rovin. Ve své současné tvorbě podává dokumentární svědectví každodennosti proměňující se pod tlakem válečných událostí, které jako válečná reportérka vlastním objektivem zachycuje. Ve své tvorbě vnímavě propojuje umělecký výzkum, aktivismus a osobní vyprávění. Její práce uchovávají vzpomínky, ale zároveň zachycují zprávy o realitě, která se pro lidi stala každodenností. Snímky Poliny Davydenko vypráví příběhy, které bychom všichni měli znát.
Museum Kampa, Praha
Adriena Šimotová
do 13.9.2026
Výstava Milá Adrieno… v Museu Kampa připomíná nejen sté výročí narození Adrieny Šimotové, ale především mimořádné přátelství umělkyně s Medou Mládkovou, sběratelkou, mecenáškou a zakladatelkou Musea Kampa. Jádrem expozice je kolekce děl, kterou manželé Mládkovi budovali po několik desetiletí a která patří k nejvýznamnějším souborům autorčiny tvorby. Vedle známých textilních koláží a charakteristických prořezávaných kreseb představuje výstava také méně často vystavovaná díla ze soukromých i veřejných sbírek, mapující různé etapy tvůrčího vývoje Šimotové. Nejde přitom o klasickou retrospektivu, ale o citlivě vystavěný dialog dvou výjimečných žen, jejichž setkání významně ovlivnilo české kulturní prostředí a dodnes připomíná sílu autentického uměleckého i lidského vztahu.
Galerie, Rudolfinum, Praha
Skupinová výstava
do 30.8.2026
Kdo ovládá naši osobní suverenitu i politickou svobodu? Tomuto tématu se věnuje současná výstava DATAS: The Data and The Sovereign založená na uměleckém výzkumu nových technologií, automatizace a digitální infrastruktury v souvislostech s naší osobní i státní identitou. Zúčastnění zahraniční tvůrci nevytvářejí kritické obrazy, spíše modelují etické alternativy k digitálním režimům, které nás vytěžují. Tento spekulativní pohled může fungovat jako moment probuzení z letargie, může ale také přinášet naplnitelné představy lepší budoucnosti. Jasné ale je, že tato skupinová výstava předznamenává jeden z nejdůležitějších zápasů, který naši společnost v nadcházejících desetiletích čeká: boj o udržení autonomie a svobody lidského jednání.