Adolf Kašpar, narozený 27. prosince 1877 v Bludově, byl významný český malíř a ilustrátor, známý zejména pro své ilustrace k dílům české i světové literatury. Narodil se v Bludově do rodiny kupce Jana Kašpara a Terezie Jílkové. Po požáru otcova obchodu v roce 1888 se rodina přestěhovala do Olomouce, kde Adolf navštěvoval německou měšťanskou školu a od roku 1895 německý učitelský ústav.

Jeho výtvarné nadání bylo objeveno během studií, a to vedlo k jeho podpoře od knihkupce a nakladatele Romualda Prombergra. V roce 1899 vydal Prombergr první publikaci s Kašparovými ilustracemi – baladu Paní Twardowská od Adama Mickiewicze. Tato spolupráce trvala až do začátku první světové války.

Kašpar pokračoval ve svém uměleckém rozvoji studiem na malířské akademii v Praze a s podporou Hlávkova stipendia. V roce 1903 vytvořil klíčové ilustrace k reprezentačnímu vydání Babičky ke 40. výročí úmrtí Boženy Němcové, což mu získalo uznání a popularitu. Jeho ilustrace k Jiráskově Filozofské historii a dalším dílům, včetně románů K. V. Raise, potvrdily jeho umělecký význam.

Během první světové války sloužil Kašpar jako malíř u zeměbraneckého pluku v Olomouci. Po válce se usadil s rodinou na Kampě v Praze, ale často se vracel na Moravu. V roce 1910 navštívil městečko Loštice, kde si postavil dům s ateliérem až do roku 1931. Zde našel inspiraci pro své volné malířské tvory, převážně akvarely, vytvářené přímo v přírodě.

Adolf Kašpar zemřel v roce 1934 během výletu na Chodsku. Jeho pohřeb se konal na vyšehradském hřbitově v Praze. Jeho bohaté umělecké dědictví zahrnuje nejen ilustrace k literatuře, ale také krajinomalbu a grafiku, čímž zanechal výraznou stopu v českém uměleckém prostředí.