Joža Uprka byl moravský malíř a grafik, známý svými výjevy ze života prostého lidu na jižní Moravě. Narodil se 26. října 1861 v Kněždubu a zemřel 12. ledna 1940 v Hroznové Lhotě. Jeho umělecké dílo je významným národopisným dokumentem moravského folklóru.

Uprka pocházel z umělecké rodiny a studoval na pražské Akademii výtvarných umění u Františka Čermáka. Poté pokračoval ve studiu na mnichovské akademii, kde byl spoluzakladatelem spolku Škréta. Věnoval se vytváření obrazů a grafiky zachycujících život a tradice lidu na jižní Moravě, zejména v kraji Slovácka. Zajímal ho folklór, kroje, lidové slavnosti a každodenní život prostých lidí.

Během svého pobytu v Paříži na přelomu let 1892 a 1893 se seznámil s impresionismem, který měl vliv na jeho tvorbu. Spolupracoval také s architektem Dušanem Jurkovičem, který mu navrhl přestavbu domu v Hroznové Lhotě. Uprka byl aktivní v kulturním životě a patřil k zakladatelům Sdružení výtvarných umělců moravských.

Jeho umělecké období zahrnuje různé stylové prvky, od romantického historismu po secesní dekorativismus a impresionismus. Koncem svého impresionistického období se začal věnovat i grafice, zejména technice leptu. Jeho práce byly prezentovány na různých výstavách, včetně jeho první souborné výstavy v roce 1898 v Topičově salónu v Praze.

Joža Uprka zanechal významný odkaz jako malíř, grafik a dokumentarista moravského folklóru.