Stanislav Hanzík se narodil 24. července 1931 v Mostě. Byl významným českým sochařem, jehož tvorba zahrnovala volnou plastiku, portréty a realizace v oblasti architektury. Hanzík pocházel z Mostu, ale rodina se později přestěhovala do Rakovníka.

Umělecké vzdělání získal na reálném gymnáziu a v letech 1951–1956 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho raná tvorba byla zaměřena především na sochařství a portrétní práce. Významným úspěchem se stala jeho plastika "Svářeč", která v roce 1961 získala hlavní cenu na Biennale de la Jeunesse v Paříži.

Po studiích absolvoval půlroční stáž v Paříži a následně měl výstavu v Maison de la culture v Le Havre. V letech 1961–1964 působil jako aspirant u profesora Vincence Makovského a později se stal učitelem a asistentem na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1970 habilitoval jako docent a v roce 1988 byl jmenován profesorem.

Stanislav Hanzík vytvořil několik významných veřejných plastik, mezi které patří Fontána se lvy před Karolinem, socha Dobrý pastýř v rotundě sv. Jiří na hoře Říp, Rozhovor ve Voršilské zahradě u Nové scény Národního divadla a socha Karla Hašlera na Starých zámeckých schodech. Od roku 1958 pravidelně vystavoval a opakovaně byl oceněn na přehlídkách československého výtvarného umění.

Stanislav Hanzík měl ateliér v Praze a pracoval také v Krušných horách na Křížatkách. Ve své dlouhé a plodné kariéře zanechal významný odkaz v oblasti české sochařské tvorby. Zemřel 12. srpna 2021.