Pavel Vašíček patří k nejvýraznějším představitelům mladé generace českých realistických malířů. Ve své tvorbě od počátku uplatňuje značně široké výrazové pole, sahající od hyperrealistických portrétních kreací, přes expresi ke zcela rozvolněnému malířskému gestu gestické abstrakce. Autorova znalost významu různých vývojových etap evropského umění – baroko, manýrismus, expresionismus, je důležitou a nepřehlédnutelnou součástí celkové koncepce některých jeho děl, upozorňujících ve svých základních myšlenkách na hodnoty a idee pluralismu. Je znám zejména svými monumentálními realisticko-expresivními figurálními kompozicemi, jejímiž náměty se obrací k otázkám naléhavosti uchování a významu individuality člověka v současné masmediální společnosti. Hledá jakýsi intelektualizovaný primitivismus, provokativní spojení intelektu a opozice proti přehnanému estetismu. Tím, že klade velký důraz na obsah a intelektuální zázemí, se neřídí uměleckými konvencemi doby. Zároveň tyto konvence do určité míry ironizuje zdůrazňováním nejen samotné figurace, ale také nesmírně obratným a vybroušeným předváděním samotných figurálních prvků. V letech 2000-2006 absolvoval studium na Akademii výtvarných umění v Praze, v Ateliéru klasických malířských technik u prof. Zdeňka Berana. Zastoupení ve sbírkách Národní galerie v Praze, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie hl. města Prahy, Galerie Felixe Jeneweina v Kutné Hoře, soukromé sbírky v Česku, Holandsku, Německu, Španělsku, Finsku a USA...