Vladimír Birgus se narodil 5. května 1954 ve Frýdku-Místku a je českým fotografem, historikem fotografie a profesorem na vysoké škole.

Birgus strávil dětství v Příboře, kde navštěvoval základní školu a od deseti let se začal věnovat fotografii pod vedením Rudolfa Jarnoty. Později maturoval na gymnáziu v Olomouci-Hejčíně v roce 1973. Studoval literaturu, divadlo a film na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde získal doktorát v roce 1980. Paralelně absolvoval také studium fotografie na FAMU v Praze v letech 1974–1978.

Od roku 1978 působil jako asistent na katedře fotografie na FAMU, kde postupně dosáhl pozice profesora. Také vedl Kabinet dějin a teorie fotografie na katedře fotografie na FAMU a od roku 1990 je vedoucím Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.

Birgus je aktivním členem v několika fotografických organizacích a kurátoruje výstavy jak v České republice, tak i v zahraničí. Jeho práce jsou součástí mnoha prestižních sbírek a byly prezentovány na desítkách výstav po celém světě.

Ve své tvorbě se Birgus zaměřuje především na dokumentární fotografii. Od počátku 70. let intenzivně fotografoval a jeho práce reflektují různorodá témata a symboliku lidských emocí. Jeho snímky jsou často nekonvenčně komponované a zaměřené na zachycení pocity vykořeněnosti, osamělosti a melancholie.

Birgus pracuje jak s černobílou, tak i s barevnou fotografií, přičemž barevnost se stala dominantním prvkem jeho tvorby od poloviny 90. let. Barevnost v jeho obrazech slouží jako výrazový prostředek a přispívá k psychologickému a emotivnímu působení jeho děl.