Maurice de Vlaminck (4. dubna 1876 v Paříži – 11. října 1958 v Rueil-la-Gadelière) byl významný francouzský malíř období fauvismu a kubismu. Jeho rozmanitý talent zahrnoval nejen malířství, ale i sochařství a literární tvorbu. Celkem napsal 26 děl, včetně románů, esejí a básní.

Narodil se do rodiny houslisty a klavíristky a dětství prožil v Le Vésinet. První malby začal tvořit kolem roku 1893, ale původně si vydělával na živobytí jako houslista a někdy i jako cyklistický závodník. V roce 1896 se oženil se Suzanne Berly, se kterou měl tři dcery. Vlaminck byl samouk a odmítal kopírovat díla v muzeích, aby si uchoval vlastní inspiraci.

V roce 1900 se seznámil s malířem André Derainem, což byl vztah, který ho provázel celý život. Společně si pronajali ateliér v Chatou poblíž Paříže. Období mezi lety 1900 až 1905 bylo pro Vlamincka finančně náročné, musel živit svou rodinu a často přemaloval starší obrazy, aby mohl použít nová plátna.

V roce 1905 se Vlaminck přestěhoval do Rueil-Malmaison poblíž Paříže a začal se angažovat v uměleckých kruzích. Byl jedním z malířů, kteří se podíleli na skandálu na Podzimním salonu roku 1905, označovaném jako "La cage aux fauves" (Jeskyně zvířat). Tento skandál vytvořil termín "fauvismus". Vlaminckovo umění začalo získávat pozornost uměleckých sběratelů a obchodníků s uměním.

Během první světové války nebyl Maurice de Vlaminck poslán na frontu kvůli svým třem dcerám, ale byl přidělen do továrny. Po válce se rozvedl a znovu se oženil. V roce 1925 se usadil v Rueil-la-Gadelière, kde strávil zbytek svého života. Byl jedním z prvních sběratelů afrického umění, což měl začít kolem roku 1900.

Maurice de Vlaminck zemřel 11. října 1958 v Rueil-la-Gadelière, zanechav po sobě bohaté dědictví ve světě výtvarného umění, sochařství a literatury.