Monumentální avantgardní plastika, která zachycuje geometricky dekonstruovanou sedící či stojící ženskou postavu s vějířem. Autor v tomto díle geniálně uplatnil syntetický kubismus, kde organické křivky lidského těla rozložil do ostře řezaných kónických, jehlancových a trojúhelníkových ploch.
Autorem tohoto světově proslulého konceptu je ukrajinsko-americký sochař a grafik Alexander Archipenko, jeden z hlavních zakladatelů moderního sochařství 20. století. Původní slavná předloha vznikla v Paříži v roce 1914 a radikálně změnila pohled na prostorovou interpretaci lidské figury.
Tato verze vyniká specifickým povrchovým zpracováním v sytě zeleném odstínu umělecké malachitové patiny. Dílo je ukotveno na dvouvrstvé kamenné základně, kterou tvoří světlá (mramorová/travertinová) deska ležící na masivním černém leštěném soklu. 
Autor předlohy: Alexander Archipenko (1887–1964).
Datace: Původní model z roku 1914 (období rané pařížské avantgardy), samotný odlitek z pozdějšího období 20. století.
Směr: Kubismus.
Materiál: Litý bronz s polychromovanou za studena nanášenou tříbarevnou/zelenou patinou, dvouvrstvý kamenný podstavec.


Alexander Archipenko (1887–1964) byl ukrajinsko-americký avantgardní umělec a jeden z nejvýznamnějších průkopníků moderního světového sochařství.
Narodil se v Kyjevě (tehdy součást Ruského impéria), kde studoval uměleckou školu, z níž byl však vyloučen za kritiku akademického a příliš tradičního přístupu svých profesorů.
Pařížská éra (1908–1921): Odesel do Paříže, kde se usadil v legendární umělecké kolonii La Ruche (Úl). Zde se spřátelil s Modiglianim, Légerem a dalšími avantgardisty a vystavoval na slavných Salonech nezávislých po boku kubistů.
Americký exil (od r. 1923): Po kratším pobytu v Berlíně emigroval do Spojených států. V New Yorku a Chicagu si otevřel vlastní umělecké školy, přednášel na univerzitách a v roce 1928 získal americké občanství. V USA tvořil až do své smrti v roce 1964.