Emila Medková se narodila 19. listopadu 1928 v Ústí nad Orlicí. Její otec byl typograf a matka švadlena. Rodina se přestěhovala do Prahy, kde začala Emila v roce 1942 navštěvovat třídu krajinářského fotografa Josefa Ehma na specializované fotografické škole v Praze na Smíchově.

Její tvorba byla úzce spjata s surrealismem, a to zejména v raném období, kdy se začlenila do okruhu mladých umělců kolem Karla Teigeho. V letech 1947 až 1951 spolupracovala s Mikulášem Medkem na vytváření inscenovaných fotografií a provdala se za něj 12. září 1951. Od počátku 50. let se zaměřila na tvorbu několika tematických cyklů, které provázely celou její kariéru. Na přelomu 50. a 60. let se stala klíčovou postavou české informelové fotografie. Inspirována především Prahou, vytvořila také rozsáhlé fotografické cykly z Paříže (1966) a Itálie (1967).

Emila Medková byla provdaná za malíře Mikuláše Medka, který zemřel v roce 1974. Po jeho smrti prodělala mozkovou mrtvici a částečně ochrnula. Zemřela 19. září 1985 v Praze.