Velmi působivá bronzová plastika svatého Jiří bojujícího s drakem z dílny významného českého uměleckého řemeslníka a výrobce kovových uměleckých předmětů Franty Anýže.

Bohatě propracovaná figurální kompozice zachycuje světce v rytířské zbroji na vzpínajícím se koni, pod jehož kopyty leží poražený drak. Výrazná silueta, vysoká žerď s praporcem a množství pečlivě provedených detailů dodávají plastice slavnostní, reprezentativní a monumentální charakter.

Kompozice vychází ze slavné gotické jezdecké sochy svatého Jiří na Pražském hradě. Tmavá patina zvýrazňuje modelaci brnění, postroje koně, dračích šupin i členitého skalnatého terénu. Velmi dekorativní a kvalitně řemeslně zpracované dílo, vhodné do reprezentativního interiéru i významné sbírky českého bronzu.

Značeno přímo na bronzu „FRANTA ANÝŽ“.

Autor a provedení: Franta Anýž (1876–1934)

Námět: Svatý Jiří zabíjející draka

Datace: první polovina 20. století

Materiál: patinovaný bronz

Celková výška včetně podstavce: 30 cm

Stav: velmi dobrý stav odpovídající stáří, viz fotografie

Franta (František) Anýž, český řezbář, návrhář a výrobce kovových uměleckých předmětů, se narodil 1. února 1876 v Nové Vsi (Zaječov), Rakousko-Uhersko. Jako nejstarší z osmi dětí pocházel z rodiny hutníka Františka Anýže a jeho manželky Benigny, rozené Černé. František byl pokřtěn na faře ve Svaté Dobrotivé.

Vyučil se modelérem, formířem a cizelérem železné litiny v železárnách v Komárově u Hořovic. Pro své umělecké nadání byl doporučen ke studiu na Umělecko-průmyslové škole v Praze, kde studoval v letech 1892—1899. Nejdříve v ateliéru profesora Celdy Kloučka, Antona Helméssena, Emanuela Kautsche a dále dekorativních předmětů z kovu u Emanuela Nováka.

František Anýž se vydal na studijní cesty do Německa a Francie, kde navštívil města jako Norimberk, Mnichov a Světovou výstavu v Paříži. Roku 1901 se oženil s Pavlínou Schnirchovou, neteří sochaře Bohuslava Schnircha. Tato událost přinesla do podnikání Františka Anýže značné finanční prostředky, a Pavlína se také podílela na tvorbě výtvarných návrhů, zejména osvětlovadel.

Po skončení vojenské služby byl Anýž odveden jako voják na ruskou frontu. V zajetí se nakazil malárií a trpěl Graves-Basedowovou chorobou. Po návratu se věnoval podnikání a v roce 1902 spolu s Prokopem Nováčkem založil nový závod na výrobu kovových předmětů v Praze.

František Anýž zemřel 8. října 1934 v Gerlachově, Tatranská Polianka, tehdejším Československu. Pohřben byl v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech. Po druhé světové válce byla jeho továrna znárodněna, a provozovna Zukov fungovala až do 70. let 20. století.