Obraz Marianny Stránské Můžeš-li udělat radost, musíš. zachycuje umělkyni se svým dědečkem Jiřím Stránským – spisovatelem, skautem a významnou osobností české kultury, která po celý život hájila svobodu a lidskou důstojnost. Stránský pocházel z rodiny s výraznými demokratickými a kulturními tradicemi: jeho dědečkem byl předseda meziválečné vlády Jan Malypetr a jeho otcem Karel Stránský, diplomat a politický vězeň pronásledovaný po roce 1948. Jiří Stránský byl krátce po maturitě vyloučen ze školy z politických důvodů, následně zatčen a odsouzen za údajnou velezradu. Strávil roky v pracovních táborech a uranových dolech, kde se setkal s mnoha osobnostmi české kultury a kde se formovalo jeho hluboké porozumění lidské síle a solidaritě. Po propuštění pracoval manuálně, ale nikdy se nevzdal psaní. Jeho pozdější literární a scenáristická tvorba vychází právě z těchto zkušeností. Po roce 1989 se stal respektovaným autorem, dramatikem, scénáristou a aktivním účastníkem veřejného života. Název obrazu vychází z jeho oblíbeného hesla, které výstižně vystihovalo jeho životní přístup – dělat radost, pomáhat a neztrácet víru v člověka. Marianna Stránská obrazem vzdává osobní poctu dědečkovi, jehož život spojoval osobní statečnost s hlubokým smyslem pro humor a lidskost, a zároveň připomíná rodinné i společenské dědictví, které zůstává inspirací i dnes.