Július Koreszka se narodil 24. února 1895 v Kojči, okres Senica. Studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Budapešti v letech 1914–1915 a poté v letech 1919–1924 na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Maxmiliána Pirnera. Mezi lety 1925 a 1928 absolvoval studijní pobyty v Paříži.

Jeho raná tvorba zahrnovala lyricko-romantizující kompozice s figurální štafáží, jako například "Rozhovor na mostě" (1925–1926) nebo "Země s napájením koní" (kolem 1927). Později vytvořil cyklus vedut slovenských hradů, které byly částečně reprodukovány v díle Ludvíka Janotu "Slovenské hrady" (1935). Jeho tematický okruh se postupně zaměřil na Skalici a její okolí, kde zobrazil panoramata města, historickou architekturu a vinohrady.

Koreszka používal realismus, který kombinoval s impresionistickými a postimpresionistickými tendencemi ve svém vlastním malířském stylu. Jeho díla jsou charakterizována klidnou a ucelenou harmonií malířského záměru a vnitřní emoce, kterou dosáhl prostřednictvím jemného děleného rukopisu. I v období socialistického realismu začátkem 50. let 20. století studoval vnější skutečnost a naplňoval svůj výtvarný program s nádechem nové věcnosti.

Július Koreszka zemřel 1. prosince 1958 ve Skalici.