1942; olej na maliarskej lepenke; 45,5x36,5 cm; značené vpravo dole „Vobecký 42“

Tvorba talentovaného českého maliara Františka Vobeckého patrila na aukčnom trhu s umením medzi tie menej známe, no posledné roky sa zo strany zberateľov oprávnene teší stále väčšiemu záujmu a odborníkmi býva považovaný za jednu z kľúčových osobností českého surrealizmu. Kultivované dielo Hyacint diváka už na prvý pohľad vtiahne svojou jemnou, snovou atmosférou. Nesie v sebe autorov špecifický prístup k modernej maľbe, v ktorom prepája prvky surrealizmu, civilizmu a poetického realizmu. Zdanlivo jednoduchá kompozíciu v tlmenej, melancholickej farebnosti Vobecký dotvára pomocou kontrastov. Žiarivo biely hyacint vložil do čiernej vázy, pričom jemné kvety kladie do kontrastu s expresívnym, dynamickým modrým pozadím, ktorého štruktúra a pohyb dodáva statickému zátišiu energiu. Snovú, surrealistickú atmosféru dopĺňa jemné, mäkké svetlo vychádzajúce priamo z hyacintu. Vzhľadom na rok 1942, v ktorom predkladané dielo vzniklo, možno biely hyacint vnímať ako symbol nádeje, čistoty a krehkosti uprostred čiernej vojnovej temnoty. Samotný kvet teda nie je len dekoratívnym prvkom, ale autorovým prostriedkom pre vyjadrenie svojho vnútorného prežívania.

František Vobecký se narodil 9. listopadu 1902 v Trhovém Štěpánově. Byl českým malířem a fotografem, který se nejprve věnoval kubismu a později přešel k surrealismu. Přestože byl civilním povoláním krejčím, jeho umělecká kariéra zahrnovala významný příspěvek k české meziválečné fotografii.

František Vobecký se vyučil krejčím a následně absolvoval kurzy kreslení na Ústřední škole dělnické v Praze v letech 1923–1926. V letech 1926–1927 žil v Paříži, kde pracoval jako krejčí a současně navštěvoval kurzy na uměleckých školách, včetně Académie Colarossi a Académie de la Grande-Chaumière.

Po návratu do Československa pracoval jako střihač a modelář v prestižních krejčovských salonech v Praze, přičemž spolupracoval s významnými módními salony, jako byly Rosenbaum nebo Hana Podolská. V letech 1929–1930 vystavoval jako host v Sdružení výtvarných umělců Mánes, a později se stal řádným členem této skupiny na doporučení Václava Špály.

V letech 1964–1976 působil František Vobecký jako externí vyučující na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde přednášel studentům oděvních oborů střih.

Jeho malířské dílo začalo v duchu lyrického kubismu a postupně přešlo k surrealismu. Zajímavým aspektem jeho tvorby byl také jeho příspěvek k české fotografii. Od roku 1928 se věnoval fotografii a publikoval fotografie módního zaměření v časopise Měsíc. Jeho surrealistický cyklus fotografických asambláží, vytvořený ve třicátých letech, patří mezi významná díla české meziválečné fotografie. Později, v roce 1974, se vrátil k fotografování.
 

Zemřel 13. dubna 1991 v Praze