1. polovica 30. rokov 20. storočia; olej na dreve; 70,5x61cm; značené vpravo dole „Jakoby“

Dielo “Lót a jeho dcéra” vzniklo v období prvého vrcholu tvorivých síl J. Jakobyho. 30.roky 20.storočia, do ktorých môžeme smelo zaradiť predkladané dielo, sú zároveň obdobím prvej svojprávnej formulácie maliarovho celoživotného umeleckého programu. Námet inšpirovaný starozákonným príbehom Lóta, zobrazuje scénu po úteku zo Sodomy. A hoci v popredí vidíme postavu Lóta a jeho dcéry, prejavuje sa tu často v literatúre spomínaná Jakobyho “francúzska noblesa”, typická predovšetkým pre interpretáciu ženského aktu. Hedonizmus v zobrazovaní tohto motívu trochu odsúva do úzadia biblický motív, maliar si viac užíva krásu ženského tela často aj s erotickým podtónom, delikátnym prepracovaním, bohatou, živou farebnosťou a už úplne jednoznačným, kompaktným a vyzretým rukopisom, čo dielo jednoznačne radí do kategórie top galerijných kúskov.

Július Jakoby byl slovenský malíř, který se narodil 28. března 1903 v Košicích. Měl zajímavou uměleckou kariéru a byl známý svými figurálními obrazy a různými motivy, které se objevovaly v jeho díle.

Jakoby začal studovat na soukromé Svobodné výtvarné, kresličské a malířské škole v Budapešti. Poté se vrátil do Košic, kde navštěvoval večerní kurzy kreslící školy E. Króna. Později byl přijat na Akademii výtvarných umění v Budapešti, ale studium zde přerušil a natrvalo se vrátil zpět do Košic.

Vytvářel různé obrazy s figurálními motivy, které byly často inspirovány městským životem a prací. V jeho dílech lze nalézt i autoportréty a motivy ženských aktů. Zajímal se také o svět kouzelníků, iluzionistů a Dona Quijota.

Jeho umělecká pozůstalost je dnes zachována a vystavena v Košicích, kde byla otevřena stálá expozice jeho děl dne 31. května 1992. Jakobyho tvorba představuje důležitý příspěvek k slovenskému umění a kultuře.

Zemřel 15. dubna 1985 v Košicích.