František Votruba byl československý básník, literární kritik, novinář a politik působící na Slovensku, horlivý propagátor česko-slovenské vzájemnosti, meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění. Pocházel z jižních Čech. Poté, co mu zemřeli rodiče, pobýval na statku u své tety. Studoval gymnázium v Táboře, ale školu z finančních důvodů nedokončil. Vyučil se knihkupcem. Začal se potom zabývat novinářskou a literární činnosti v Praze.[2] Na popud svého spolužáka se naučil slovensky, začal se zajímat o tamní kulturu i lid a stal se slovakofilem, názorově spřízněným zejména s hnutím hlasistů, s jejichž myšlenkami seznamoval i českou veřejnost.