Jiří Ptáček, narozený 29. března 1949 v Praze, je významným českým malířem. Svou uměleckou kariéru rozvíjel v Českém Krumlově a Českých Budějovicích, kde vyrůstal. V letech 1970–1976 studoval na Akademii výtvarných umění (AVU) v Praze. Po absolvování se v roce 1985 vrátil na AVU jako nástupce svého bývalého pedagoga Arnošta Paderlíka a vedl do roku 1990 specializovaný ateliér monumentální a figurální malby.

Jiří Ptáček samostatně vystavuje od roku 1978 a během své kariéry uspořádal řadu výstav v různých galeriích, včetně Galerie Čs. spisovatel v Praze, Domu umění v Českých Budějovicích, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě a Galerie Jiřího Jílka v Šumperku. Jeho významné výstavy proběhly také ve Wortnerově domě AJG v Českých Budějovicích v letech 1995 a 2009.

V období 1984–1985 se Jiří Ptáček věnoval výtvarné stránce animovaného filmu "Salar", který trval téměř padesát minut. Za svou práci na tomto filmu získal Cenu Národní galerie Praha v roce 1986. Kromě malby se věnoval i příležitostným knižním ilustracím a editaci knižní monografie Arnošta Paderlíka v roce 2002.

Díla Jiřího Ptáčka jsou zařazena do sbírek renomovaných galerií, včetně Národní galerie Praha, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Východočeské galerie v Pardubicích a Galerie výtvarného umění v Náchodě. V roce 2010 získal Cenu Intersalonu na výtvarné přehlídce pořádané Asociací jihočeských výtvarníků.

Jiří Ptáček žije v Českých Budějovicích, a jeho syn, také pojmenovaný Jiří Ptáček, působí jako kritik umění a kurátor.

Ptáčkova umělecká tvorba prošla vývojem od figurativní malby k imaginativní obraznosti inspirované přírodou. Jeho raná tvorba byla ovlivněna prací na animovaném filmu "Salar", který se zabývá životem říčního lososa. V pozdějších letech se jeho malba zaměřila na každodenní zážitky a pozorování, jako jsou ranní mlhy, větve stromů nebo detaily zahrad. Jeho tvorba vychází z tradice lyrické abstrakce a využívá organického tvarosloví, detailů a kolorismu. Změny v jeho stylu jsou patrné od dynamických prvků na počátku 90. let k více kontemplativnímu výrazu a monochromním plochám v cyklu "Zranění" z roku 2005.

Vedle své volné tvorby se Jiří Ptáček v období od 70. do 90. let věnoval také realizacím v oblasti architektury, vytvořil například keramické stěny ve spolupráci s Jiřím Malým, dekorativní obrazy v textilní technologii aradekor a deskové malby.