2024, akryl a pastel na plátně 

Filip Černý (*1975) je známý malíř, který ve své tvorbě využívá kontrast malby, spreje a šablon. Těmito technikami vytváří optické klamy a hraje si prostorově s perspektivou. Formálně se jeho práce pohybuje od abstrakce až k figurativní a krajinné tvorbě, často cituje také z dějin umění. Umělec má za sebou řadu výstav v Čechách i v zahraničí a je zastoupen v mnoha sbírkách. Letos vystavoval v GASK v Kutné Hoře. Obraz prezentuje autorovy experimenty s malířskými technikami, které vytvářejí optický klam. Abstraktní malba může být interpretována jako vesmírný výjev, ale třeba také jako klasické zátiší s kyticí.

Filip Černý, narozený 26. dubna 1975 v Praze, je významným českým malířem, který se zaměřuje na hledání nových výrazových prostředků v malbě a experimentuje s vizuální formou. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Malba I pod vedením profesora Jiřího Sopka. Černého tvorba překračuje pouhou reprodukci viděného a snaží se zachytit nové pojetí prostoru a krajiny, přičemž kombinuje tradiční a moderní techniky.

Jeho obrazy často využívají kontrastních prvků – pevné objekty, jako stromy či kameny, zobrazují ostré kontury vytvořené šablonami, zatímco proměnlivé elementy jako voda nebo oheň zdůrazňuje pomocí spreje. Tento přístup dodává jeho dílu dynamiku a vytváří nové vrstvy významu. Voda v jeho tvorbě hraje klíčovou roli; odráží okolní svět, deformuje se pohybem a zkoumá hranice iluze a skutečnosti.

Černý své obrazy konstruuje jako umělou realitu, která zároveň zobrazuje a zpochybňuje běžné vnímání. Inspiraci nachází i v digitálním obrazu, jehož elastická vizualita mu umožňuje redefinovat prostor iluze, který může zplošťovat nebo prohlubovat. Tato hra s prostorem a manipulace s vizuálními prvky odkazuje na jeho zájem o obrazovou komunikaci jako formu přímého dialogu s divákem. Černý tak prostřednictvím své tvorby rozkrývá zákonitosti vnímání a současně vyzývá diváka k zamyšlení nad hranicemi mezi viděným a myšleným.