Kniha, papírová koláž, dřevo, sklo, prach, stuha
Rozměry: 19 × 56,5 × 36,5 cm

Surplus of Memory
Sochařské dílo věnované holokaustu a lidským právům

Po téměř 20 let věnoval Joe Nicastri svůj život tématu holokaustu a lidských práv prostřednictvím sochařské tvorby. Tato plastika z cyklu „Surplus of Memory“ byla vystavena ve více než deseti významných muzeích a univerzitních institucích napříč Spojenými státy, včetně United States Holocaust Memorial Museum.

Zásadní součástí nacistické snahy o „očistu“ árijské rasy bylo vyhlazení Židů, komunistů, Romů, homosexuálů a dalších politických či společenských skupin, jejichž samotná existence byla v rozporu s nacistickou ideologií.

Zatímco většina lidí patřících k těmto skupinám byla jednoduše zavražděna, u těch, kteří zůstali naživu a přežívali v pracovních táborech, se nacisté zaměřovali na zničení jejich schopnosti reprodukce — především u Židů. Židovské ženy, zejména těhotné ženy, patřily mezi první oběti vraždění, stejně jako jejich malé děti.

Pravidelně byly prováděny sterilizační experimenty, aby Židé, kteří byli pro nacisty „užiteční“, nikdy nemohli mít potomky. Chirurgické zákroky byly vykonávány podle rozmaru nacistických lékařů, často pouze za účelem procvičování operačních technik.

Mladý německý lékař Koenig si vybíral vězně se záněty končetin a prováděl na nich amputace. Němečtí lékaři Tillo a Fischer shromažďovali skupiny vězňů a bez jakéhokoliv důvodu na nich operovali kýly. Při sebemenší stížnosti na bolest žaludku prováděl hlavní táborový lékař Enders operace žaludečních vředů.

„Experimenty na ženách byly prováděny v nemocničních odděleních tábora Osvětim. Až 400 vězeňkyň bylo soustředěno v desátém bloku, kde probíhaly pokusy se sterilizací pomocí rentgenového záření a následným odstraňováním vaječníků; transplantací rakoviny děložního čípku; nucenými porody; a testováním látek používaných při rentgenografii dělohy.“