Lajos Kassák se narodil 21. března 1887 v Érsekújvár (dnes Nové Zámky, Slovensko). Byl básník a prozaik, první významný maďarský dělnický spisovatel.

Ve svých dvaceti letech začal Kassák pěšky cestovat po Evropě, čímž získal kosmopolitní rozhled. Během první světové války se stal pacifistou a v roce 1915 založil časopis Tett ("Akce"), aby mohl vyjádřit své názory. Byl také socialistou a v roce 1919 krátce podporoval komunistický režim Bély Kuna v Maďarsku. Po jeho pádu emigroval Kassák do Vídně, kde redigoval časopis radikálních názorů Ma ("Dnes").

Kassák vydal několik románů a básnických sbírek, ale jeho nejvýznamnějším dílem je dlouhá (osmisvazková) autobiografie Egy ember élete (1928-39; "Život člověka"). Původně měl Kassák přízeň komunistické vlády Maďarska po druhé světové válce, avšak pozdější vydání jeho autobiografie byla cenzurována, a závěrečné kapitoly, které vyjadřovaly jeho rozčarování z komunismu, byly vyškrtnuty. Po revoluci v Maďarsku v roce 1956, která přinesla uvolněnější atmosféru, byl Kassákův obraz přehodnocen a v posledním desetiletí svého života se těšil plnému oficiálnímu uznání.

Zemřel 22. července 1967 v Budapešti.