Basic info
| technika: | olej na dřevě |
| rozměr: | 22 x 41 cm |
| signatura: | vlevo dole |
| rám: | rámováno |
| datum narození: | 1835-1913 |
| O autorovi: | Byl synem výrobce tureckých fezů. V letech 1849 – 1854 studoval na pražské akademii u Christiana Rubena, Maxe Haushofera a Antonína Lhoty. V letech 1854 – 1857 dále u Rubena na vídeňské akademii. V letech 1855 – 1857 byli jeho učiteli Blaas, Geiger, Rösner a posléze ještě profesor Wurzinger a Perger. Akademii opustil s nejlepším vysvědčením. Roku 1857 odmítl středoškolskou profesuru ve Vídni a cestoval po Evropě. Tou dobou se vedle malby krajin zabýval i historickými náměty. V letech 1863-1868 vyučoval kreslení v pražských vlasteneckých rodinách, např. druhou manželku Bedřicha Smetany a syna Boženy Němcové Jaroslava. V té době si překládal jméno na Lesodomský. Roku 1864 začal přispívat ilustracemi do Zlaté Prahy a do Květů. Koncem padesátých let a opakovaně v roce 1863 podnikl cesty do Německa a Švýcarska. Roku 1870 odmítl místo profesora kreslení na gymnáziu v Kutné Hoře. V průběhu let 1877-1878 navštívil Mnichov a Francii, cestoval i do Ruska. Roku 1880 se usadil v ateliéru na Smíchově a soukromě vyučoval malbě. Naposledy vystavoval v Praze v roce 1901 a zbytek života trávil většinou na venkově, v Poličce a především v Havlíčkově Brodě. Waldhauser procházel českou krajinou a vyhledával její prosté motivy a nálady, které nejraději zachycoval přímo v plenéru na drobných, až miniaturních formátech, často na prkénkách z doutníkových krabic. |
About
Author
Antonín Waldhauser, též známý pod překladem jména Anton Lesodomský, se narodil 17. března 1835 ve Vodňanech, do rodiny krejčovského mistra a výrobce tureckých fezů Františka Waldhausera. Od mládí projevoval zájem a touhu stát se umělcem. V roce 1849 začal studovat na pražské malířské akademii, kde získal doporučení od budějovického biskupa.
Jeho studia na akademii zahájil u profesora Christiana Rubena, pokračoval u profesora Antonína Lhoty a Maxmiliana Haushofera. V roce 1854 úspěšně dokončil studia na pražské akademii a následně pokračoval ve studiu na vídeňské malířské akademii. Zde byl jeho učiteli Karl von Blaas, Johann Nepomuk Geiger, Carl Wurzinger a Perger. Vídeňskou akademii absolvoval v roce 1857 s výtečným vysvědčením.
Po absolvování studií se rozhodl vydat na cesty po Evropě, navštívil Německo, Švýcarsko a projevoval silné vlastenecké cítění. V roce 1862 se zapojil do pražského Sokola a podporoval polské povstání v roce 1863. Odmítl nabídku středoškolské profesury ve Vídni a raději se vydal na další cesty. V letech 1863–1868 vyučoval kreslení v pražských vlasteneckých rodinách.
Waldhauser byl nejen výrazným malířem, ale také ilustrátorem, přispíval do časopisu Zlatá Praha. Jeho ilustrace byly plné vlasteneckého ducha a často doprovázely literární díla. V roce 1864 začal přispívat ilustracemi do Zlaté Prahy a Květů. Měl rovněž výrazný podíl na návrzích na kroje a aktivně se účastnil společenského a kulturního dění v té době.
Výtvarná tvorba Antona Waldhausera se pohybovala od historické malby k věnování krajinám, zejména jižním a východním Čechám a Moravě. Také vytvářel zimní motivy a portrétoval lidi. Zemřel 30. října 1913 v Havlíčkově Brodě, kde také spočívá na Olšanských hřbitovech v Praze.





![[object Object]](https://cdn.livebid.cz/authors/18179.jpg?v=2)
