Basic info
| rok díla | 1909 |
| technika | suchá jehla na papíře |
| rozměr | 404 x 328 mm |
| signatura | vpravo dole |
| rám | nerámováno |
| Poznámka k dílu | Provenience: Waldesova obrazárna (inv.č.4450), restituce NG R 8199. |
| datum narození | 1877-1934 |
| O autorovi | Nejprve studoval na učitelském ústavu v Olomouci, kde upozornil na své nadání již během studií. Z popudu H. Schwaigra odjel do Prahy a od roku 1899 se stává žákem akademie výtvarných umělců a speciální školy profesora Pirnera, kterou absolvoval roku 1904. Pořádal časté cesty na Slovensko, do Zakopaného, přes Tatry do Smokovce. Roku 1906 byl na studiích v Itálii, cestoval po Tyrolsku, Solnohradech a Dalmácii. V roce 1907 byl i v Paříži, kde poznal francouzské ilustrátory, zejména umění Daniela Vierge. Známé jsou jeho ilustrace k Babičce Boženy Němcové, Filosofské historii Aloise Jiráska a k dalším dílům české i světové literatury. Při svém pobytu na Chodsku, kde sbíral materiál k ilustraci knihy J. Š. Baara, zemřel náhle na mrtvici. |
About
Author
Adolf Kašpar, narozený 27. prosince 1877 v Bludově, byl významný český malíř a ilustrátor, známý zejména pro své ilustrace k dílům české i světové literatury. Narodil se v Bludově do rodiny kupce Jana Kašpara a Terezie Jílkové. Po požáru otcova obchodu v roce 1888 se rodina přestěhovala do Olomouce, kde Adolf navštěvoval německou měšťanskou školu a od roku 1895 německý učitelský ústav.
Jeho výtvarné nadání bylo objeveno během studií, a to vedlo k jeho podpoře od knihkupce a nakladatele Romualda Prombergra. V roce 1899 vydal Prombergr první publikaci s Kašparovými ilustracemi – baladu Paní Twardowská od Adama Mickiewicze. Tato spolupráce trvala až do začátku první světové války.
Kašpar pokračoval ve svém uměleckém rozvoji studiem na malířské akademii v Praze a s podporou Hlávkova stipendia. V roce 1903 vytvořil klíčové ilustrace k reprezentačnímu vydání Babičky ke 40. výročí úmrtí Boženy Němcové, což mu získalo uznání a popularitu. Jeho ilustrace k Jiráskově Filozofské historii a dalším dílům, včetně románů K. V. Raise, potvrdily jeho umělecký význam.
Během první světové války sloužil Kašpar jako malíř u zeměbraneckého pluku v Olomouci. Po válce se usadil s rodinou na Kampě v Praze, ale často se vracel na Moravu. V roce 1910 navštívil městečko Loštice, kde si postavil dům s ateliérem až do roku 1931. Zde našel inspiraci pro své volné malířské tvory, převážně akvarely, vytvářené přímo v přírodě.
Adolf Kašpar zemřel v roce 1934 během výletu na Chodsku. Jeho pohřeb se konal na vyšehradském hřbitově v Praze. Jeho bohaté umělecké dědictví zahrnuje nejen ilustrace k literatuře, ale také krajinomalbu a grafiku, čímž zanechal výraznou stopu v českém uměleckém prostředí.





![[object Object]](https://cdn.livebid.cz/authors/7481.jpg?v=2)
