Basic info
| technika | sádra patinovaná |
| rozměr | 163 × 28 cm (v × š) |
| Datace | 1976 |
| Signatura | značeno |
| Provenience | Pozůstalost akademického sochaře Jiřího Kryštůfka (1932–2016) |
| Poznámka | Realizace Praha - Kinského zahrada (odcizeno) |
About
1) Jiří Kryštůfek | SOCHY 1956-1977 (NOVÁ SÍŇ, PRAHA) - zobrazit katalog →
2) Jiří Kryštůfek | SOCHY (SOUKROMÁ MISTROVSKÁ ŠKOLA UMĚLECKÉHO DESIGNU V PRAZE) - zobrazit katalog →
3) Jiří Kryštůfek | SOCHY (GALERIE MODRÝ PAVILÓN 1989) - zobrazit katalog →
Jiří Kryštůfek, jehož profesory na AVU byli Jan Lauda a Karel Lidický, se zařadil mezi výrazné představitele exteriérové městské plastiky po boku autorů, jako jsou Karel Pokorný, Vincenc Makovský, Josef Malejovský, Olbram Zoubek, Stanislav Hanzík, Ladislav Zívr, Karel Nepraš, Kurt Gebauer, David Černý, Zdeněk Němeček, Miloš Axman, Vladimír Janoušek, Stanislav Kolíbal, Jan Hendrych, Čestmír Kafka, Miloslav Chlupáč, Jiří Bradáček, Jaroslav Róna, Michal Gabriel a Jan Koblasa, a současně navázal na tradici slavných českých sochařů první poloviny 20. století, mezi něž patří Jan Štursa, Otto Gutfreund, Bohumil Kafka, Karel Dvořák, Quido Kocián, Josef Mařatka, Josef Wagner, František Bílek, Ladislav Šaloun, Josef Václav Myslbek a Bohuslav Schnirch.
Author
Jiří Kryštůfek (1932 Praha – 2016 Praha) byl český sochař, který se stal výraznou osobností figurální a dekorativní plastiky druhé poloviny 20. století.
Narodil se 31. března 1932 v Praze.
V letech 1947–1950 studoval na Odborné škole keramické v Praze a poté pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze (1951–1956) u prof. Jana Laudy.
V letech 1968–1970 absolvoval aspiranturu u prof. Karla Lidického a následně působil na AVU jako asistent, odborný asistent, profesor a v letech 1970–1990 i jako prorektor.
Po roce 1990 odešel učit na soukromou vysokou školu designu a umění, kde působil až do roku 2004.
Kryštůfek měl to štěstí, že jeho celoživotním tématem se stala figura dívky na prahu dospělosti.
Jeho realisticky modelované ženské figury a portréty, zbavené spirituální deformace či modernistické zkratky, procházely bez problémů dobovými kontrolními mechanismy ČFVU, které se snažily prosazovat ideje socialistického realismu.
Autor se přitom nechtěl politicky podbízet, ale byl veden autentickým zájmem o studium lidského těla, především ženského, v okamžiku dospívání.
Jeho sochy jsou formálně precizní, často poetické, avšak málokdy provokují silné emoce.
Vedle dívčích figur se věnoval i abstrahovaným plastikám inspirovaným přírodními formami.
Jedinou chlapeckou postavou v jeho díle je bronzový Vzduchoplavec na Pošepného náměstí, která však nese zřetelně zženštilý charakter.
Kryštůfkovy plastiky se uplatnily zejména ve veřejném prostoru Prahy, ale i v dalších českých městech.
K nejvýznamnějším realizacím patří:
1973 – fontána Květ, stanice metra Kačerov, Praha
1975 – Jablko, ZŠ Na Lučinách, Praha
1976 – Lidová píseň, Poliklinika Budějovická, Praha; Před koupelí, Kinského zahrada, Praha (odcizeno)
1978 – Chléb, Milín
1979 – Mír (dívka s holubicí), Náměstí Míru, Praha
1980 – Péče o děti, Nemocnice Motol, Praha; kašna Prameník, Kongresové centrum, Praha
1982 – Svlékání, park Folimanka, Praha
1983 – Pražské jaro, Kavárna Slavia, Praha (odcizeno)
1984 – Mládí pro mír, Krupkovo náměstí, Praha
1985 – Oddych, Poliklinika Malešice, Praha; Země, Jižní Město, Praha
1987 – Česká krajina, hotel Corinthia Tower, Praha
1988 – Vzduchoplavec, Pošepného náměstí, Praha; Radost z mládí, Lužiny, Praha (odcizeno); Sovy, ZŠ Dědina, Praha
1990 – kašna, Na Karlově, Praha
1991 – Vinobraní, Podvinný mlýn, Praha
2000 – Pražský podzim, Zentiva, Praha
Kromě volných soch a kašen vytvořil i řadu pamětních desek, mj. v Národním divadle, v Celetné ulici či na Novotného lávce.
Za normalizace i po roce1989 patřil k uznávaným sochařům, jeho díla díky nekonfliktnímu charakteru a vysoké řemeslné úrovni získala řadu zakázek ve veřejném prostoru.
Nejznámější Kryštůfkovou plastikou je bronzová dívka s holubicí Mír u kostela sv. Ludmily na Náměstí Míru, stejně jako plastika Svlékání v parku Folimanka či fontána Květ na Kačerově, jejíž motiv poupěte symbolizuje rozkvět mládí.
Jiří Kryštůfek zemřel v roce 2016 v Praze.















![[object Object]](https://cdn.livebid.cz/authors/8731.jpg?v=4)
