1905 | technika: olej na plátně | 115 × 135 cm | signatura: vlevo dole | rámováno | poznámka: vystaveno a publikováno v katalogu "Krajinou mého srdce" , Zámecký pivovar Litomyšl 14. 6 . - 7. 7. 2018

| Dodatečné informace |

Monumentální plátno Na pastvě je reprezentativní ukázkou vrcholné tvorby Jana Honsy, jednoho z nejvýraznějších žáků Julia Mařáka. Dílo vzniklo v roce 1905, v autorově nejvíce ceněném období, kdy se jeho projev osvobodil od přísného školského realismu a přiklonil se k osobité formě dekorativního impresionismu a secesního symbolismu.

​Kompozice postavená na výrazném spodním průhledu (podhledu) zdůrazňuje monumentalitu krajinného reliéfu. Dominantní oblý horizont, na němž se pase stádo dobytka, je mistrně vyvážen postavou odpočívajícího pasáčka v popředí. Honsa zde pracuje s pro něj typickým „tečkovaným“ rukopisem a zářivou barevností, která evokuje horkost letního dne a vibraci vzduchu. Horní polovinu obrazu vyplňuje dynamicky podaná obloha s kupovitými mraky, jejichž modelace dodává celému výjevu téměř monumentální, epický charakter.

​Obraz je fascinující syntézou venkovského žánru a čisté krajinomalby. Autorovi se podařilo zachytit harmonické sepětí člověka, zvířat a přírody v duchu panteistického vnímání světa, které bylo pro generaci devadesátníků příznačné. Světelné kontrasty a odvážná perspektiva řadí toto dílo k vrcholům Honsovy tvorby.

U této položky si dovolujeme nového majitele (vydražitele) zdvořile požádat o laskavé zapůjčení díla pro reprezentativní výstavu "Sny o krajině", která se uskuteční v Alšově jihočeské galerii (AJG) od 14. června do 22. listopadu 2026.

Jan Honsa se narodil 8. června 1876 v Tisové u Vysokého Mýta. Byl českým malířem a grafikem specializujícím se na krajinomalbu. Byl žákem Julia Mařáka na pražské Akademii a byl považován za jednoho z nejmladších malířů generace tzv. mařákovců.

Po ukončení měšťanské školy pracoval Jan Honsa s otcem a starším bratrem na hospodářství. Ve volných chvílích kreslil vše, co kolem sebe viděl. V roce 1893 byl přijat do krajinářské speciálky profesora Julia Mařáka na pražské malířské akademii. Mezi jeho spolužáky patřili další významní umělci, jako František Kaván, Antonín Slavíček, Alois Kalvoda, Jaroslav Panuška a Otakar Lebeda.

Jeho malířská tvorba byla silně ovlivněna trvalým a hlubokým kontaktem s přírodou. V raných obrazech, kolem roku 1903, lze vidět vliv impresionismu. Méně známé jsou jeho kresby z období první světové války, kdy žil několik let v Praze. Jedná se asi o 150 drobných formátů s motivy staropražských scén, které dnes mají i dokumentární hodnotu.

V životě Jana Honsey se střídala období šťastná, spojená s hledáním nových postupů, a období, která prohlubovala jeho samotářství až k depresím. Práce vždy dodávala chuť do života, ať už to byla přestavba požárem zničeného domu v Běstovicích, nebo poslední malířská etapa v okolí Poličky po tragické smrti manželky. Jan Honsa zemřel v roce 1937.

Většina jeho krajinářských prací čerpala náměty z Podorlicka a Vysočiny, přičemž některé z jeho nejznámějších děl zahrnují "Pohled na Poličku", "Chalupy v Kameničkách", "Krajina na Tiché Orlici", "Běstovická alej", "Na Horkách", "Dub u Darebnic" a další. Jeho umělecká úroveň přesahovala regionální význam a řadí se do vývoje české krajinomalby. Jan Honsa měl 75 samostatných nebo společenských výstav, a několik jeho prací je součástí sbírky Národní galerie v Praze.

Zemřel 9. září 1937 v Poličce.