okolo roku 1860 | technika: olej na plátně | 34 × 32 cm | signatura: vpravo dole | rámováno | provenience: pozůstalost akademického sochaře Jiřího Kryštůfka (1932-2016)



Leopold Carl Müller (1834 – 1892) byl přední rakouský malíř a klíčová postava středoevropského orientalismu, který se narodil v Drážďanech do rodiny známého litografa Leopolda Müllera. Studoval na vídeňské Akademii výtvarných umění pod vedením Karla von Blaase a Christiana Rubena, přičemž zpočátku pracoval jako ilustrátor pro populární časopis Figaro. Zásadní zlom v jeho kariéře nastal po roce 1873, kdy poprvé navštívil Egypt; tato země ho natolik fascinovala, že se do ní opakovaně vracel a trávil tam celé zimy. Na rozdíl od mnoha svých současníků, kteří Orient zobrazovali skrze romantická klišé nebo harémové fantazie, se Müller soustředil na realistické a hluboce lidské zachycení každodenního života v Káhiře a na trzích. Díky své schopnosti mistrně pracovat se světlem, barvou a texturou si vysloužil přezdívku „Egypťan Müller“ a jeho díla se stala vysoce žádanými zejména u britských sběratelů. V roce 1878 byl jmenován profesorem na vídeňské Akademii a později se stal i jejím rektorem, čímž zásadně ovlivnil celou generaci rakouských malířů. Zemřel ve Weidlingau u Vídně a zanechal po sobě rozsáhlé dílo, které je dnes považováno za jeden z vrcholů realistické malby 19. století.