Basic info
| technika | mědiryt na ručním papíře |
| rozměr | 140 × 90 mm |
| datace | cca 1680 - 1740 (období vrcholného až pozdního baroka) |
| rámováno | rámováno |
| provenience | Z pozůstalosti rodiny Jungmannů |
About
Datace: cca 1680 - 1740 (období vrcholného až pozdního baroka)
Technika: mědiryt na ručním papíře
Rozměr: 140 × 90 mm
Rámováno: rámováno
Provenience: Z pozůstalosti rodiny Jungmannů
Dodatečné informace:
List představuje vynikající ukázku tzv. didaktické a mnemotechnické emblematiiky, která byla v období protireformace (především v jezuitském školství) využívána k přehledné výuce církevních dogmat, biblistiky a církevní historie.
Hlavní motiv a symbolika:
Ústředním obrazem je stylizovaný květ, který slouží jako vizuální klíč k uspořádání Písma svatého podle katolického ritu.
Střed květu: Obsahuje nápis „Verbum DEI scriptum continet Libri: 45 antiqui et 27 novi testa. S(u)m 72.“ (Psané Slovo Boží obsahuje knihy: 45 Starého a 27 Nového zákona. Celkem 72).
Okvětní lístky: Každý jednotlivý lístek představuje jednu biblickou knihu s její zkratkou a přesným počtem kapitol (např. Gen. 50, Matth. 28, Apocalps 22 atd.). Sloužil studentům k zapamatování struktury Bible.
Stonkový nápis: Citát z 1. listu Petrova (1,25): „Hoc est Verbum Dei, quod evangelizatum est in vos“ (Toto je pak slovo Boží, kteréž zvěstováno jest vám).
Třídění apokryfů (Listy rostliny):
Grafika velmi důmyslně řeší status nekanonických knih (apokryfů / pseudepigrafů), což bylo jedno z hlavních třecích ploch mezi katolíky a protestanty:
Levé listy: Označují knihy jako Modlitba Manasesova, 3. a 4. kniha Ezdrášova. Text říká: „Canonici non sunt, ea tamen Authoritate pollent, ut possint et soleant citari“ (Nejsou kanonické, avšak mají takovou autoritu, že mohou a bývají citovány).
Pravé listy: Označují Žalm 151, dodatek ke knize Jób, Pastýře Hermova a 3. a 4. knihu Makabejskou. Text uvádí: „nec sunt canonici nec solent citari“ (nejsou kanonické ani nebývají citovány).
Historicko-právní rámec (Okrajový rám):
Celá kompozice je uzavřena do textového rámce, který historicky legitimizuje katolický kánon a mapuje chronologii jeho schválení skrze církevní koncily jako přímou tradici od apoštolů. Text zmiňuje Tridentský koncil (4. zasedání), který kánon definitivně potvrdil proti reformaci, a odkazuje zpět na koncil Florentský, Římský (za papeže Gelasia), Kartáginský (III.) a dekret papeže Inocence I. z roku 402.
Tento grafický list je vynikajícím studijním materiálem a vysoce ceněným sběratelským artiklem pro sběratele starých tisků, teologických rarit, renesanční a barokní knižní grafiky a jezuitských reálií.
Technika: mědiryt na ručním papíře
Rozměr: 140 × 90 mm
Rámováno: rámováno
Provenience: Z pozůstalosti rodiny Jungmannů
Dodatečné informace:
List představuje vynikající ukázku tzv. didaktické a mnemotechnické emblematiiky, která byla v období protireformace (především v jezuitském školství) využívána k přehledné výuce církevních dogmat, biblistiky a církevní historie.
Hlavní motiv a symbolika:
Ústředním obrazem je stylizovaný květ, který slouží jako vizuální klíč k uspořádání Písma svatého podle katolického ritu.
Střed květu: Obsahuje nápis „Verbum DEI scriptum continet Libri: 45 antiqui et 27 novi testa. S(u)m 72.“ (Psané Slovo Boží obsahuje knihy: 45 Starého a 27 Nového zákona. Celkem 72).
Okvětní lístky: Každý jednotlivý lístek představuje jednu biblickou knihu s její zkratkou a přesným počtem kapitol (např. Gen. 50, Matth. 28, Apocalps 22 atd.). Sloužil studentům k zapamatování struktury Bible.
Stonkový nápis: Citát z 1. listu Petrova (1,25): „Hoc est Verbum Dei, quod evangelizatum est in vos“ (Toto je pak slovo Boží, kteréž zvěstováno jest vám).
Třídění apokryfů (Listy rostliny):
Grafika velmi důmyslně řeší status nekanonických knih (apokryfů / pseudepigrafů), což bylo jedno z hlavních třecích ploch mezi katolíky a protestanty:
Levé listy: Označují knihy jako Modlitba Manasesova, 3. a 4. kniha Ezdrášova. Text říká: „Canonici non sunt, ea tamen Authoritate pollent, ut possint et soleant citari“ (Nejsou kanonické, avšak mají takovou autoritu, že mohou a bývají citovány).
Pravé listy: Označují Žalm 151, dodatek ke knize Jób, Pastýře Hermova a 3. a 4. knihu Makabejskou. Text uvádí: „nec sunt canonici nec solent citari“ (nejsou kanonické ani nebývají citovány).
Historicko-právní rámec (Okrajový rám):
Celá kompozice je uzavřena do textového rámce, který historicky legitimizuje katolický kánon a mapuje chronologii jeho schválení skrze církevní koncily jako přímou tradici od apoštolů. Text zmiňuje Tridentský koncil (4. zasedání), který kánon definitivně potvrdil proti reformaci, a odkazuje zpět na koncil Florentský, Římský (za papeže Gelasia), Kartáginský (III.) a dekret papeže Inocence I. z roku 402.
Tento grafický list je vynikajícím studijním materiálem a vysoce ceněným sběratelským artiklem pro sběratele starých tisků, teologických rarit, renesanční a barokní knižní grafiky a jezuitských reálií.
