Anna Roškotová, známá také jako Johanka Roškotová, se narodila 9. února 1883 ve Vlašimi. Byla česká malířka a ilustrátorka.

Rodiče Anny byli Antonín Roškot, c. k. soudní adjunkt ve Vlašimi, a Alexandrie Roškotová-Bialoruská. Její mladší bratr byl architekt Kamil Roškot a bratranec její matky byl prezident Emil Hácha.

Anna byla ovlivněna Václavem Jansou, který vyučoval malbu na soukromé internátní dívčí škole, a Adolfem Hölzelem v Dachau v malířské škole pro ženy. Studovala ve Švýcarsku, Itálii (Benátky, Verona, Milán), ve Francii, Německu, Belgii a Holandsku. Byla členkou Spolku výtvarných umělců Mánes v letech 1946–1949 a zakladatelkou Kruhu výtvarných umělkyň (KVU) v Praze (1921).

Významný úspěch zaznamenala ve svých 29 letech, v roce 1912, když její obraz "Letní den" získal významné uznání na bienále v Benátkách. Toto dílo obdivovali takoví malíři jako Max Švabinský a Ludvík Kuba.

Její tvorba zahrnovala architekturu, městské veduty, interiéry chrámů a městských prostorů, ale s oblibou se vracela ke krajině a malbě zvířat. Byla ovlivněna impresionismem a německou secesní stylizací. Mezi její významná díla patří velké olejomalby "Pod jasanem" a "V parku", cyklus akvarelů "Lise", "Šumava" a "Bretagne", a akvarely z různých krajinných motivů.

V Praze XIX žila na adrese Belcrediho 179.

Zemřela 5. října 1967 v Praze.