Basic info
| technika | originální koláž na papíře/kartonu (signováno J. K. na rubu); doprovodné fotokopie rukopisných textů a pohlednic |
| rozměr | 20 × 17 cm |
| datace | 1986 - 1988 (datováno na doprovodných textech) |
| provenience | Z pozůstalosti Olgy Pujmanové |
| signatura | značeno J.K. |
About
Technika: originální koláž na papíře/kartonu (signováno J. K. na rubu); doprovodné fotokopie rukopisných textů a pohlednic
Rozměr: 20 × 17 cm
Signatura: značeno J.K.
Provenience: Z pozůstalosti Olgy Pujmanové
Dodatečné informace:
Originální koláž (líc a rub): Myšlenkově i vizuálně bohaté původní dílo, v němž Kolář aplikuje metodu konfrontace dvou vizuálních světů. Kombinuje fragmenty klasického manýristického obrazu (motiv od italského malíře Carla Saraceniho v zeleném tónu) s dynamickou moderní geometrickou abstrakcí v podobě soustředných terčů a křivek. Koláž vykazuje autorův hluboký cit pro rytmus a kompozici. Na rubové straně čistého kartonu se v pravém dolním rohu nachází autentická signatura autora v podobě iniciál „J. K.“
Dokumentační fotokopie korespondence (vrchní část): Soubor fotokopií autorských pohlednic a dopisů, které Jiří Kolář adresoval své blízké pařížské přítelkyni Béatrice Bizot. Texty jsou psány převážně francouzsky a obsahují osobní vzkazy i hravé umělecké instrukce. Mimořádně zajímavá je fotokopie listu datovaného k 1. květnu 1988, na němž Kolář pro adresátku vlastnoručně přepsal slavné úvodní verše z Máje Karla Hynka Máchy: „Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas.“
Author
Jiří Kolář se narodil 24. září 1914 v Protivíně. Byl synem švadleny a pekaře a své mládí strávil na Kladně, kde se již od svých sedmi let učil pracovat manuálně v rodinné pekárně. Ačkoli začal svou kariéru jako samouk, básník a překladatel, stal se jedním z nejvýznamnějších českých umělců druhé poloviny 20. století.
Již od konce 40. let podporoval Kolář mnoho výtvarníků a literátů, mezi něž patřili například Alén Diviš, Bohuslav Reynek a Josef Váchal. Byl také blízkým přítelem výtvarníků jako byli Mikuláš Medek, Ladislav Novák a Václav Boštík. V polovině 20. století se začal více soustředit na výtvarné umění, především na koláže, které se staly jeho hlavním vyjádřením.
Kolářovo výtvarné dílo bylo silně ovlivněno jeho poezií, v níž experimentoval s postupy podobnými koláži. Byl také ovlivněn nelineární a víceprostorovou tvorbou autorů jako byli J. Joyce a T.S. Eliot. Na mezinárodní scéně byl uznáván pro své originální a osobité dílo, které představovalo významný příspěvek k československému umění 20. století. V průběhu své kariéry měl více než 300 autorských výstav po celém světě.
V roce 1979 získal roční stipendium v Západním Berlíně a o rok později přesídlil do Paříže. V roce 1982 byl v Československu odsouzen v nepřítomnosti a musel se vzdát svého majetku. Navzdory tomu pokračoval ve své tvorbě a v roce 1984 získal francouzské občanství. Po Sametové revoluci v roce 1989 daroval část svého díla Národní galerii v Praze.
Jiří Kolář zemřel 11. srpna 2002 v Praze. Byl známý svou inovativní technikou koláže a jeho dílo ovlivnilo mnoho generací umělců. Jeho poezie a výtvarné dílo jsou dodnes ceněny pro svůj hluboký význam a originalitu.





![[object Object]](https://cdn.livebid.cz/authors/8057.jpg?v=3)
