LITERATURE
Cf.: Marie Klimešová: Alena Kučerová, Galerie Pecka, Prague 2005, p. 178.
One of Alena Kučerová's distinctive graphic processes was perforating, punching a metal matrix. Instead of etching or etching lines, dots and grainy areas into the metal surface, i.e. instead of working only the surface and providing the viewer with a certain illusion created on the surface, the artist confronted the material in a much more concrete and forceful way. The printing process then produces remarkable effects where the edges of the 'wounds' in the material take on a certain subtle shading and plasticity. The matrices and prints thus contain equally valuable, partly two-dimensional and partly relief or sculptural qualities.
Alena Kučerová is one of the leading Czech innovators in the field of graphic techniques, processes and meanings. The medium of printmaking is for her (like for Vladimír Boudník, etc.) a sphere of experimentation, of grappling with concrete materials, with matter in its uniqueness and urgency. She has also worked on illustrations and glass realisations. She is also working on a series of relief assemblages, in which the relationship between the surface and sculptural three-dimensional and material expression comes into play again.
- Václav Hájek

Alena Kučerová se narodila 28. dubna 1935 v Praze. Studovala na Vyšší odborné škole uměleckoprůmyslové v Praze mezi lety 1950 a 1954 pod vedením profesora Rudolfa Beneše a později pokračovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v letech 1955 až 1959 v ateliéru profesora Antonína Strnadela. Ačkoli musela kvůli politickým důvodům studium předčasně ukončit, získala diplom.

V šedesátých letech byla členkou umělecké skupiny UB12. Ačkoliv v té době nemohla vystavovat v Československu, její práce byla uznávaná v zahraničí, kde získala řadu ocenění. Její tvorba je charakteristická technikou perforace bodů do povrchu materiálů, zejména plechu, díky kterému vytvářela abstraktní vzory, krajiny i portréty. Tato technika jí umožnila experimentovat s různými materiály, včetně dřeva, hřebíků a plechu, které využívala při tvorbě koláží a rámování svých děl.

Alena Kučerová je také známá svou geometrickou tvorbou a zkoumáním možností automatismu v grafice. V roce 1967 navrhla skleněnou vitráž pro československý pavilon na výstavě Expo v Montrealu. Během normalizace však ztratila možnost vystavovat a stáhla se do svého ateliéru na pražském Starém Městě. V roce 1996 ukončila svou kariéru v grafice a opustila Prahu, aby žila v ústraní na venkově.