VYSTAVENO Václav Boštík 1913… 2005, Městská knihovna v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Praha 2010–2011 LITERATURA Karel Srp, Václav Boštík, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha 2011, s. 327. Rok 1977 byl pro Václava Boštíka zlomový. Ve své dlouhodobé umělecké dráze dospěl k radikálnímu bodu, který pro něj znamenal velké očištění v celkovém přístupu k umění. Rozhodl se realizovat desítky let v něm přetrvávající představu pravidelného, systematického dělení plochy, již uskutečnil jen tušovou kresbou na prázdné ploše. V roce 1977 vytvořil několik souborů dělení, odlišujících se zejména velikostí podkladu. Soubor, ze kterého pochází tato kresba, čítající patnáct prací, z nich je nejvýznamnější jednak svou velikostí (zrcadlo je 50 × 50 cm, má tedy rozměr Boštíkových olejových obrazů), jednak volbou podkladu, na němž si dával autor záležet a speciálně si objednával papíry z Francie. • Z posudku Karla Srpa

Václav Boštík se narodil 6. listopadu 1913 v Horním Újezdě u Litomyšle a zemřel 7. května 2005 v Praze. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením Williho Novaka. Byl jedním ze zakládajících členů skupiny UB 12. Ačkoli začal svou kariéru s realismem, postupně se přesunul k abstraktní tvorbě, kde využíval elementární geometrické tvary a základní geometrické znaky. V jeho dílech je silný důraz na spiritualitu a mystiku, často s hlubokým zájmem o tajemství vesmíru. Kromě své vlastní tvorby se také podílel na restaurování renesančních sgrafit na fasádě zámku v Litomyšli a spolupracoval s Jiřím Johnem na památníku obětem holocaustu na zdi Pinkasovy synagogy.