sign. na rubu ČESTMÍR KAFKA, „ZAPLŇUJÍCÍ SE ČTVEREC IV, 1970“

VYSTAVENO

Čestmír Kafka, obrazy, koláže, asambláže, 1943–1988, Národní galerie v Praze, Praha 1994.

Plnost redukce, Etcetera Art, Praha 2025.

LITERATURA: Čestmír Kafka, obrazy, koláže, asambláže, 1943–1988, Národní galerie v Praze, Praha 1994, uvedeno v soupisu vystavených prací, s. 91.

PROVENIENCE: Významná sbírka současného umění, získáno od autora.

Čestmír Kafka (1922–1988) je malíř, jehož tvorba reflektuje dobové tendence českého umění druhé poloviny 20. století. Jeho malba osciluje mezi figurativním východiskem a jeho postupnou stylizací. Pracuje s redukcí tvaru a kompozičním řádem, který strukturuje obrazovou plochu. Kafka byl zakládajícím členem výtvarné skupiny Trasa 54 (členstvo: E. Kmentová, J. Válová, K. Válová, O. Čechová, Z. Fibichová, V. Preclík, K. Vaca, O. Zoubek, Z. Šimek). Programově se tato skupina hlásila k estetice poezie všedního dne. Civilní modernost byla chápána jako reakce na patos klišovitých obrazů a gest socialistického realismu, stojících daleko od života.

Čestmír Kafka, český malíř a grafik, se narodil 14. listopadu 1922 v Jihlavě. Po studiu na reálném gymnáziu v Jihlavě a maturitě v Prostějově pokračoval ve svém uměleckém vzdělání na Baťově Škole umění ve Zlíně v letech 1940–1945. Během let 1942–1943 musel studium přerušit kvůli nucenému nasazení ve Štýrsku. Roku 1946 byl přijat ke studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze do ateliéru profesora Emila Filly. Během studií se detailně seznámil s kubismem, konstruktivismem a Malevičovým suprematismem. Ve volném čase se věnoval studiu literatury a vlastní tvorbě. Během studií se seznámil s grafičkou Olgou Čechovou, která se později stala jeho ženou, a jejich syn Ivan Kafka je rovněž výtvarník.

Po dokončení studia v roce 1949 byl Čestmír Kafka označován za formalistu a trockistu, což vedlo k jeho vyřazení z veřejné činnosti. Byl zakládajícím členem skupiny Trasa 54, se kterou vystavoval od roku 1957 až do poslední výstavy skupiny v Mánesu a v Bratislavě roku 1969.

Kafkova raná tvorba ze 40. let vycházela ze surrealismu, ale během války a krátce po ní se jeho dílo výrazně odlišovalo od lyrických snových vizí jeho předválečných protagonistů. Existenciální pocity, deziluze a prvky absurdity byly v jeho díle silnější. To se odráží zejména v cyklu Internáty z let 1942–1945. Kafkovo drsné a nesentimentální vidění světa reflektovalo obecné pocity generace 50. let.

V 70. letech vytvořil sérii koláží, kde skládal útržky papíru, textilu a nalezených materiálů do symetrických plošných kompozic. Tato tvorba byla známa jako cyklus O spojování dvou věcí (1973–1979). Později vytvářel magicko-realistické asambláže z nalezených předmětů. Koncem 70. let se zaměřil na sérii rozměrných maleb bílých krajin ohraničených tmavým horizontem, vytvářejících iluzivní prostor a představujících snové a odlidštěné krajiny, zároveň symbolizující bezčasí doby normalizace.

Čestmír Kafka zemřel 21. května 1988 v Praze.