košile, hobra, plexibox, sign. RULLER

VYSTAVENO
Tomáš Ruller, +/- 80, ETCETERA ART, Praha 2025. 

LITERATURA
Magdalena Juříková, Tomáš Ruller, +/- 80,  
vydal Aparat. ve spolupráci s Etcetera Art, Praha 2025, s. 2, 65.

... Toto ovzduší dalo vzniknout bohatému rejstříku Rullerových prací, které můžeme rozdělit do několika skupin. První z nich tvoří koláže z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Pracuje na nich s rezidui fotografií zachycujícími jeho akce v přírodě (Cestou, 1974, Meditace, 1977, Hledání podzimu, 1878). Fragmenty barevných snímků konfrontuje s různými papírovými materiemi, včetně hospodského papírového tácku, který se zdá být reminiscencí na jeho školní práci (Zátiší s vuřtem, hořčicí, nakousnutým chlebem, táckem a pivem, konec 70. let, AVU). Ruller v nich pracuje stejnou měrou s principem náhodného setkání různých elementů i s možností fragmenty organizovat na ploše. Tuto sérii můžeme také chápat jako archivní kapsuli na půli cesty. Je, a zároveň není záznamem jeho akcí, spíše jejich prostřednictvím nachází novou realitu. K nim lze obsahově přiřadit také všechny předměty a materie, které při svých akcích používal: například obyčejnou lopatu, kterou si nechal pochro-movat jako doživotní materializaci svých akcí, vyžadujících přemisťování písku a jiných substancí 
na místo jejich konání. Tento „asistovaný ready-made" byl hned při první příležitosti v roce 1983 z výstavy odstraněn jako provokace, která byla zřejmě pochopena jako útok na nedotknutelnou aureolu dělnické třídy. Vedle nástrojů sem patří také série Reform, která pracuje s drtěmi mramoru, pilinami, pískem apod. Jsou to v lahvích a lahvičkách zakonzervované fyzické stopy jeho akcí a performancí, případně materiály, s nimiž zacházel ve studiu. Tato časosběrná metoda vedoucí k zafixování elementárních zbytků pracovní i mimopracovní reality se zdá být v protikladu s jeho vědomě procesuálními aktivitami, jež lze znovu zprostředkovat jen virtuálně. Ke svého druhu relikviím, které jsou také „paměťovými médii“, patří Košile a Hadr (polovina 70. let). Tyto autentické doklady Rullerových raných výtvarných aktivit se stávají symbolem určité fáze jeho tvůrčího života, kterou by rád uzavřel beuysovsky autobiografickou a mýtotvornou tečkou. 

Magdalena Juříková, z textu Tomáš Ruller +/- 80, vydal Aparat. ve spolupráci s ETCETERA ART, Praha 2025.

Prof. akad. soch. Tomáš Ruller, narozený 15. března 1957 v Brně, je významný český performer a multimediální umělec, který prošel nejen uměleckým vzděláním, ale také tvrdým střetem s komunistickým režimem.

Ruller se věnuje jak umělecké tvorbě, tak pedagogické činnosti. Jeho prezentace byly před rokem 1989 často zakazovány z důvodu nekonformních autorských a občanských postojů. V té době byl dokonce trestně stíhán a souzen za své performance. Inspirace pro své umělecké dílo čerpal od významných osobností jako Václav Boštík, Čestmír Kafka, Vladimír Preclík, Andrea Šimotová a Olbram Zoubek.

Ruller započal svou uměleckou kariéru v Divadle na provázku jako výtvarník-herec a později studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. I na akademii se dostal do konfliktu s komunistickým režimem. Jeho umělecké akce, výstavy a sympozia se často stávaly symbolem protestu proti tehdejšímu establishmentu. Za představení Mezi tím byl v polovině 80. let dokonce trestně stíhán.

Po roce 1989 Ruller vystavoval a prováděl své performance po celé Evropě, v Izraeli, Kanadě, Japonsku a USA. Je spoluzakladatelem Fakulty výtvarných umění na Vysokém učení technickém v Brně (VUT), kde od roku 1993 vede ateliér Video – multimedia – performance. V letech 1998–2000 byl děkanem této fakulty. Jako pedagog působil na mnoha vysokých školách v Evropě a ve Spojených státech, a v roce 2005 byl jmenován profesorem.

Jeho umělecká díla byla prezentována v mnoha mezinárodních publikacích a jsou součástí domácích i světových sbírek, což odráží jeho významný přínos kultuře a umění.