Alena Kučerová se narodila 28. dubna 1935 v Praze. Studovala na Vyšší odborné škole uměleckoprůmyslové v Praze mezi lety 1950 a 1954 pod vedením profesora Rudolfa Beneše a později pokračovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v letech 1955 až 1959 v ateliéru profesora Antonína Strnadela. Ačkoli musela kvůli politickým důvodům studium předčasně ukončit, získala diplom.

V šedesátých letech byla členkou umělecké skupiny UB12. Ačkoliv v té době nemohla vystavovat v Československu, její práce byla uznávaná v zahraničí, kde získala řadu ocenění. Její tvorba je charakteristická technikou perforace bodů do povrchu materiálů, zejména plechu, díky kterému vytvářela abstraktní vzory, krajiny i portréty. Tato technika jí umožnila experimentovat s různými materiály, včetně dřeva, hřebíků a plechu, které využívala při tvorbě koláží a rámování svých děl.

Alena Kučerová je také známá svou geometrickou tvorbou a zkoumáním možností automatismu v grafice. V roce 1967 navrhla skleněnou vitráž pro československý pavilon na výstavě Expo v Montrealu. Během normalizace však ztratila možnost vystavovat a stáhla se do svého ateliéru na pražském Starém Městě. V roce 1996 ukončila svou kariéru v grafice a opustila Prahu, aby žila v ústraní na venkově.