André Lhote se narodil 5. července 1885 v Bordeaux. Byl francouzským malířem, významným představitelem kubismu a zároveň vlivným učitelem a teoretikem modernistického hnutí ve Francii.

V mládí se Lhote vyučil řezbářství a sochařství ve dřevě u místního výrobce nábytku. Poté studoval na École des Beaux-Arts v Bordeaux, kde se věnoval sochařství až do roku 1904. V roce 1905 se rozhodl přesunout k malbě a založil si vlastní ateliér. O dva roky později, v roce 1907, se přestěhoval do Paříže, kde začal tvořit pod vlivem umělců jako Gauguin a Cézanne. V roce 1910 měl svou první samostatnou výstavu v Galerii Druet.

Lhoteova tvorba na začátku zahrnovala prvky fauvismu, avšak od roku 1912 se v ní začaly objevovat výraznější kubistické rysy, přičemž stále bylo patrné ovlivnění klasickým malířstvím, zejména dílem Ingrese. V roce 1912 se přidal ke skupině Section D'Or (Zlatý řez) a společně s ní prezentoval svá díla na výstavách.

V roce 1913 vystavil tři své práce na Salonu nezávislých. Po první světové válce se připojil ke skupině kubistických umělců pod vedením galeristy Léonc Rosenberga. Roku 1918 byl spoluzakladatelem časopisu Nouvelle Revue française, který se zabýval uměním a ve kterém publikoval i své fejetony o dějinách umění.

André Lhote byl také vášnivým pedagogem. V letech 1918-1920 učil na Académie Notre-Dame des Champs a poté na Académie de la Grande Chaumière. Zároveň provozoval svou vlastní uměleckou školu na pařížském Montparnassu. Mezi jeho žáky patřili umělci jako William Klein, Tamara de Lempicka, Henri Cartier-Bresson a mnoho dalších. Během svého života přednášel také na různých místech ve světě, včetně Belgie, Velké Británie, Itálie, Egypta a Brazílie. Za své celoživotní dílo byl v roce 1955 oceněn Grand Prix National de Peinture.

Zemřel 24. ledna 1962 v Paříži.