Olej na kartonu, 50 x 66 cm, rámováno, datace 1896, signováno vlevo dole B. DVOŘÁK 96. 

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Mgr. Michael Zachaře.

Vystaveno: 

Mařákova škola, Galerie Kodl, 2002. 

Publikováno: 

Martin Kodl, Michael Zachař, Mařákova škola, Praha 2007, str. 24. 

Krajinomalba Bohuslava Dvořáka vyrůstá z pevného základu Mařákovy školy, jejíž program spočíval v důsledném pozorování přírody a v úsilí o věrné, přitom malířsky kultivované zachycení její proměnlivosti. Autor zde volí zdánlivě prostý motiv polní cesty, která se v měkkém oblouku zařezává do krajiny a přirozeně vede divákův pohled k horizontu uzavřenému temnějším pásem lesa. Kompoziční řešení je vyvážené a promyšlené. Otevřený přední plán s rozježděnou, místy vlhkou cestou kontrastuje s klidnějšími travnatými plochami po stranách, jejichž jemně odstíněná zeleň je rozvrstvena do subtilních barevných přechodů. Právě práce s valérem a světlem patří k největším kvalitám díla. Drobné odlesky ve stopách kol, lehké prosvětlení luk i tlumená, lehce zamlžená obloha vytvářejí soudržnou atmosféru letního dne, v němž se neprosazuje dramatický moment, nýbrž tichá kontinuita přírodního dění. Dvořákův rukopis je střídmý, avšak jistý. Malíř se nevystavuje efektním kontrastům, ale spíše buduje obraz postupným vrstvením tónů a citlivým zacházením se strukturou malby. Vegetace je v prvních částech plánu popisována detailně, ale je také naznačena s důrazem na celkový charakter porostu, čímž autor dosahuje celkové přesvědčivosti výrazu. Tento přístup odpovídá tendencím pozdního 19. století, kdy se krajinomalba posouvala od romantizující stylizace k bezprostřednějšímu, pozorovatelskému výrazu. Obraz tak působí jako autentický záznam konkrétního místa i okamžiku, přičemž si zachovává obecnější, téměř archetypální rovinu české krajiny. Právě tato schopnost propojit individuální zkušenost s univerzálně sdíleným obrazem krajiny činí dílo trvale srozumitelným a přitažlivým.

Bohuslav Dvořák, známý též jako „Baťka“ Dvořák, se narodil 30. prosince 1867 v Praze. Maturoval na Reálném gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze. V letech 1889–1897 studoval v krajinářské škole prof. Julia Mařáka na pražské malířské Akademii. Patřil mezi nejdéle studující absolventy krajinářské speciálky a v roce 1897 mu bylo uděleno Hlávkovo studijní stipendium.

V roce 1893 pobýval poprvé v Podkrkonoší se svými spolužáky z Akademie Fr. Kavánem a B. Plaškem. Ubytování našli v Šárovcově Lhotě, odkud vyráželi malovat venkovské motivy i lesní partie Mezihořského údolí. V roce 1895 navštívil spolu s malíři Fr. Kavánem a J. Holubem Železné hory.

Mecenáš Josef Hlávka zakoupil Dvořákův obraz z tohoto období "Duby na hrázi" do sbírky Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění. V letech 1903 až 1907 jeho tvorbu významně ovlivňují společné malířské pobyty s Ant. Slavíčkem na Voticku, ve Stříteži a na Vysočině v Kameničkách. V roce 1907 na pozvání Fr. Kavána a rodáka z Nové Paky katolického kněze Jana Groha přijíždí malovat do Levínské Olešnice u Nové Paky, kde v následujících letech kupuje domek.

Během I. sv. války se usadil na nějaký čas v místě působení svého tchána řídícího učitele Krause v Lukavci u Hořic. Kolem roku 1927 se Dvořák přestěhoval z Levínské Olešnice do nedalekého Studence. Za II. světové války se přestěhoval do Hořic, kde žil a maloval až do své smrti. Dvořák měl rovněž ateliér na pražských Vinohradech v ulici Ve Pštrosce (dnes ulice Anny Letenské).

V roce 1896 patřil mezi zakládající členy Spolku výtvarných umělců Mánes a do roku 1926 se pravidelně účastnil členských výstav. V roce 1902 vystavoval s SVU Mánes v Hagebundu. V letech 1937/38 a 1949 mu byly ze strany SVU Mánes uspořádány souborné výstavy. Roku 1897 Dvořák poprvé představil svá díla (obraz "Na sklonku jara") na výstavě Krasoumné jednoty v Praze.

Na historicky významné výstavě Jednoty umělců výtvarných "Julius Mařák a jeho škola" v roce 1929 byl zastoupen 10 oleji a 14 akvarely (v katalogu reprodukován obraz "Polní cesta"). V roce 1941 obdržel státní národní cenu za životní dílo. Některá jeho díla reprodukovaly Volné směry (např. "Na sklonku jara"), Besedy lidu (např. "Na jaře") i Zlatá Praha (např. "Červen" a "Z Podkrkonoší").

Bohuslav Dvořák zemřel 16. února 1951 v Praze na Vinohradech.