Olej na plátně, 130 x 149 cm, rámováno, datace 1962, signováno vpravo dole K. Souček 62, zezadu na slepém rámu štítek Čs. Výtvarných umělců. 

Opatřeno výstavním razítkem Galerie umění Karlovy Vary. 

Červnový večer v Paříži představuje výraznou ukázku tvorby Karla Součka, člena slavné Skupiny 42, který ve své malbě soustavně reflektoval fenomén moderního města a jeho vizuální i psychologickou dynamiku. V návaznosti na poetiku této skupiny se Souček zaměřuje na každodennost urbánního prostředí, avšak nikoli jako pouhý dokument, nýbrž jako mnohovrstevnatý vizuální prožitek. Kompozice obrazu je vystavěna jako fragmentovaný pohled do noční pařížské ulice, v níž se jednotlivé architektonické prvky, výklady a reklamní plochy rozkládají do rytmizované struktury barevných polí. Autor zde pracuje s principem prolínání realit, odrazů ve sklech, průhledů do interiérů i vrstev městského světla, čímž vytváří dojem vizuálního pulsu velkoměsta. Figury jsou redukovány na siluety, stávají se součástí celkové kompozice a splývají s prostředím, které je obklopuje. Barevnost je založena na kontrastu temných modrozelených tónů s živými akcenty červené, oranžové a žluté, evokujícími umělé osvětlení výkladů a pouličních lamp. Malířský rukopis je energický, místy až fragmentární, čímž posiluje dojem pohybu a proměnlivosti vizuální zkušenosti. Dílo náleží k Součkovým cyklům věnovaným pasážím, bulvárům a městským interiérům, kde autor systematicky zkoumal fenomén odrazu a vizuální multiplicity. Schopnost přenést atmosféru městského ruchu a zároveň zachovat jistou míru poetického odstupu činí z této práce výrazný příklad jeho zralé tvorby. Obraz tak nejen zachycuje konkrétní místo a čas, ale především zprostředkovává subjektivní zkušenost moderního města jako prostoru neustálého pohybu, světla a vizuálních proměn.

Karel Souček se narodil 16. září 1915 v obci Kročehlavy, která dnes patří k městu Kladno. Jeho rodiče pocházeli z Otročíněvsi na Rakovnicku. Již v mládí projevil výtvarný talent, který byl objeven kročehlavským malířem Karlem Karasem.

Během období druhé světové války se připojil ke slavné umělecké skupině nazvané "42". Na začátku padesátých let byl nucen opustit pozici asistenta profesora Vlastimila Rady na pražské Akademii výtvarných umění. Dostal nabídku na místo profesora výtvarné výchovy na Střední všeobecně vzdělávací škole v Rakovníku, kde působil nějaký čas. V roce 1958 se stal vedoucím ateliéru na Akademii výtvarných umění v Praze, a v letech 1967-1969 zastával funkci rektora této školy.

Roku 1973 si zřídil vlastní ateliér v Hřebečníkách a v roce 1978 byl zvolen předsedou Svazu českých výtvarných umělců.

Jeho umělecké dílo zahrnovalo různé žánry, ale proslavil se zejména malbami pasáží, obchodů a dílen, které byly plné rušného života. Také zachytil motivy z cest po evropských hlavních městech a vytvořil významný cyklus nazvaný "Quijotovský cyklus". V padesátých letech vytvořil scénické návrhy pro kladenské divadlo a získal ocenění za návrh na výzdobu síně na Pražském hradě.

Karel Souček měl vynikající mezinárodní ohlas, získal například zlatou medaili na výstavě Expo 58 v Bruselu za malířskou výzdobu československého pavilonu. Dále obdržel stříbrnou medaili na Bienále v Sao Paulo a Guggenheimovu cenu. Byl také oceněn cenou Stříbrného orla na mezinárodním knižním veletrhu v Nice v roce 1978. V roce 1969 byl zvolen dopisujícím členem Akademie Clementina v Bologni. Karel Souček byl také autorem návrhu mozaiky ve vstupní hale Domu kultury v Kladně. Jeho umělecké dílo zůstává významnou součástí českého výtvarného dědictví.

Karel Souček zemřel 26. listopadu 1982 v Kladně.