Olejový pastel na kartonu, 72,5 x 103,5 cm, rámováno, datace 1924, signováno vpravo dole Jan Trampota 24, zezadu opatřeno razítkem: Vystaveno v muzeu V Hradci Králové, zezadu opatřeno autorským štítkem s přípisem s určením, zezadu opatřeno poničeným štítkem: Ústřední svaz čs. výtvarných umělců. 

Vystaveno: 

Má vlast - pocta české krajinomalbě, SVU Mánes Diamant. Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou: Jan Trampota/Barevné balady, 27. 4. - 25. 8. 2024. 

Nabízený obraz patří k charakteristickým ukázkám krajinářské tvorby Jan Trampoty, jenž se zejména ve 20. letech soustředil na motivy českého venkova. Kompozice obrazu je vystavěna jako pohled na vesnickou zástavbu soustředěnou kolem dominanty kostela s výraznou červenou věží. Jednotlivé domy, rozložené v mírně zvlněném terénu, vytvářejí rytmizovanou strukturu, která vede divákovo oko do hloubky krajiny. Barevnost je živá a sytá, kdy červené střechy kontrastují s bílými stěnami stavení a s odstíny zelené a okrové v okolní krajině. Tento barevný soulad dodává scéně dekorativní charakter, aniž by ztrácela svůj vztah ke skutečnosti. Trampota zde nepracuje s detailní popisností, ale spíše s plošným viděním a zjednodušením tvarů, čímž dosahuje určité stylizace. Celá scéna působí klidně, vyváženě a téměř idylicky jako obraz venkova zbavený ruchu a proměn moderní doby.

Jan Trampota byl představitelem české krajinomalby a moderního výtvarného umění. Narodil se 21. května 1889 na Žižkově v chudých poměrech jako jedno z pěti dětí Jana a Vendelíny Trampotových. Původně byl vyučen zahradníkem, ale později studoval na Umělecko-průmyslové škole u prof. Emanuela Dítěte a večerní akt u prof. Jana Preislera v letech 1907–1909.

V roce 1913 se stal členem SVU Mánes a účastnil se spolkových výstav a výstav v cizině. Pobýval v Nové Vsi u Chotěboře a zažil krátké, ale plodné období malířských zkušeností s trvale oblíbenými náměty parků, stromů a krajin.

Během první světové války sloužil na frontě a prošel několika městy včetně Salcburku, Bergheimu, Nova Ledo, Fonda a Mole. Po válce měl v roce 1919 první soubornou výstavu s sochařem Josefem Kubíčkem v Praze.

Trampota maloval na Slovensku v roce 1919 a následně v Nových Hradech u Vysokého Mýta v letech 1919–1920. V roce 1921 se oženil s Albertinou Venclovou a usadil se trvale v Pěčíně. Krajina v okolí Slatiny nad Zdobnicí a Pěčína se stala inspirací pro jeho tvorbu.

Jeho dílo je spojováno především s krajinářskou tvorbou. V období moderního francouzského neoklasicismu vykazuje jeho tvorba osobitý rys. 

Trampota zemřel 19. října 1942 v Poděbradech po dlouhodobém boji s srdeční chorobou.