Olej na kartonu, 41 x 54 cm, rámováno, datace 1947, signováno vpravo dole Jakoby 47. 

Opatřeno restaurátorskou zprávou ak. mal. Rest. Martina Martana. 

Opatřeno znaleckým posudkem Slovenského syndikátu znalců umění č. 59/2013. 

Olejomalba Na poli představuje charakteristickou ukázku tvorby Júliuse Jakobyho, autora, jenž dokázal propojit motivy každodenního života s výrazně subjektivním, až lyricky expresivním viděním skutečnosti. Výjev venkovské práce zde není pouhým realistickým záznamem, ale stává se prostředkem k vyjádření hlubšího vztahu člověka ke krajině a rytmu přírody. Kompozice je vystavěna jako živý, pulsující celek, v němž se jednotlivé prvky krajiny i postav vzájemně prolínají. Figury rolníků nejsou detailně individualizované, spíše splývají s okolním prostředím a stávají se jeho organickou součástí. Tento princip zdůrazňuje jednotu člověka a krajiny, která je pro Jakobyho tvorbu zásadní. Prostor není budován lineární perspektivou, ale vrstvením barevných ploch a tvarů, jež se vlní a rytmizují napříč obrazem. Barevnost hraje klíčovou roli. Autor pracuje s intenzivními, místy až kontrastními tóny, které však udržuje v harmonickém celku. Zářivé žluté a zelené akcenty se střetávají s tlumenějšími odstíny země a modří, čímž vzniká dynamické napětí i pocit vnitřního světla. Malířský rukopis je uvolněný a spontánní, s důrazem na expresivní linii a barevnou skvrnu. Jakoby zde navazuje na tradici středoevropské moderny, v níž se mísí vlivy expresionismu a naivizující stylizace, avšak přetváří je do osobité podoby, prostoupené lidskostí a jemnou ironií. Motiv práce na poli tak není heroizován, ale nahlížen s pochopením a určitou mírou nadsázky. Dílo působí jako vizuální báseň o krajině a lidské činnosti, kde realita přechází do vnitřního, subjektivního obrazu světa. Právě tato schopnost proměnit běžný motiv v poeticky laděnou výpověď činí z Jakobyho tvorby výrazný a svébytný příspěvek středoevropskému malířství 20. století.

Július Jakoby byl slovenský malíř, který se narodil 28. března 1903 v Košicích. Měl zajímavou uměleckou kariéru a byl známý svými figurálními obrazy a různými motivy, které se objevovaly v jeho díle.

Jakoby začal studovat na soukromé Svobodné výtvarné, kresličské a malířské škole v Budapešti. Poté se vrátil do Košic, kde navštěvoval večerní kurzy kreslící školy E. Króna. Později byl přijat na Akademii výtvarných umění v Budapešti, ale studium zde přerušil a natrvalo se vrátil zpět do Košic.

Vytvářel různé obrazy s figurálními motivy, které byly často inspirovány městským životem a prací. V jeho dílech lze nalézt i autoportréty a motivy ženských aktů. Zajímal se také o svět kouzelníků, iluzionistů a Dona Quijota.

Jeho umělecká pozůstalost je dnes zachována a vystavena v Košicích, kde byla otevřena stálá expozice jeho děl dne 31. května 1992. Jakobyho tvorba představuje důležitý příspěvek k slovenskému umění a kultuře.

Zemřel 15. dubna 1985 v Košicích.