Olej na plátně, 59 x 76 cm, rámováno, datace 1919, signováno vpravo dole OKerhart 1919. 

Malba Oldřicha Kerharta rozvíjí krajinný motiv v expresivním duchu, kde se skutečnost proměňuje v nositele vnitřního napětí. Kompozici určuje dynamická linie cesty, jež se vine krajinou a vtahuje diváka do prostoru pod dramaticky vrstvenou oblohou. Kontrast temných ploch země s výraznými žlutými akcenty dodává obrazu naléhavost, zatímco stylizované figury na cestě vnášejí lidský rozměr i pocit pohybu. Kerhart zde pracuje s deformací tvaru a barevným zkratkou, čímž dosahuje silného emocionálního účinku. Dílo tak působí jako výrazová syntéza krajiny a lidské zkušenosti, typická pro moderní krajinomalbu počátku 20. století.

Oldřich Kerhart byl český akademický malíř narozený 25. ledna 1895 v Poděbradech. Po studiích na Akademii výtvarných umění v Praze a několika studijních cestách, zejména po Evropě, se v roce 1923 vrátil do Poděbrad. Během svého života maloval především krajinu, přičemž se zaměřoval na krajinu Polabí a rodné Poděbrady. Mezi jeho významné motivy patřila i Praha, které se věnoval zejména během období okupace.

Kerhart byl členem Umělecké besedy od roku 1919, kde působil i jako předseda od roku 1940. V průběhu své kariéry napsal řadu článků o umění a napsal divadelní hru o Josefu Mánesovi, která byla kvůli svému vlasteneckému obsahu zakázána za nacistické okupace.

Během druhé světové války zastával funkci předsedy Umělecké besedy, což bylo obtížné období pro celou Kerhartovu rodinu. Jeho bratr Jaromír Kerhart byl kvůli zapojení do odboje umučen v koncentračním táboře Auschwitz.

Oldřich Kerhart zemřel v listopadu 1947 ve věku 52 let. Pohřben byl v rodinné urnové hrobce v Poděbradech. Jeho dílo zahrnuje obrazy s expresionistickým pojetím krajiny, novoklasicistní práce, a také tvorbu inspirovanou jeho cestami po Evropě, včetně Itálie a Francie.