Olej na plátně, 72 x 109 cm, rámováno, datace 1854, signováno vpravo dole Bubák 1854. 

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Šárky Leubnerové. Vystaveno: 

Má vlast - pocta české krajinomalbě, Jízdárna Pražského hradu, 4. 9. - 1. 11. 2015. 

59. Výtvarné Hlinecko v Městském muzeu a galerii v Hlinsku, 22. 6. do 9. 9. 2018. 

Horizonty 2024, Galerie Kooperativa, 14. 3. 2024 – 18. 8. 2024.

Krajinomalba 19. století - severní Čechy, SGVU Litoměřice, 8. 12. 2017 - 4. 3. 2018. 

Publikováno: 

Roman Prahl, Alena Beránková, Z dálky/z blízka - Krajinomalba 19. století. Severní Čechy, katalog výstavy, str. 58, kat. č. 69, uvedeno str. 96, uvedeno v Seznamu vystavených prací: str. 99, č. 4. 

Obraz Nudvojovice u Turnova Aloise Bubáka zachycuje krajinu podkrkonošského podhůří s důrazem na její proměnlivou atmosféru a dramatický vztah mezi světlem a přírodními silami. Kompozice je vystavěna na kontrastu klidného popředí s vodním tokem a skalnatým břehem a výrazně modelovaného nebe, v němž se střídají světlé partie s těžkými, bouřkovými mraky. Dominantním prvkem je dramatická obloha, která přechází od jasnějších tónů vlevo k temnějším, hrozivě se kupícím mrakům vpravo. Tento přechod dodává scéně napětí a současně určuje celkové ladění krajiny. Světlo, pronikající mezi oblaky, selektivně osvětluje části terénu, čímž zvýrazňuje plasticitu skal, vegetace i vodní hladiny. Architektura v pravé části, jenž zosobňuje drobná stavba kostela zasazená do porostu, působí jako tichý lidský prvek v jinak převážně přírodním celku. Není dominantní, spíše doplňuje kompozici a podtrhuje měřítko krajiny. Vodní tok v popředí, s jemně naznačeným pohybem vody přes kamenný práh, přináší do obrazu dynamiku a zároveň propojuje jednotlivé části kompozice. Bubák zde prokazuje cit pro spojení realistického pozorování s romantickým cítěním krajiny. Nejde o pouhý záznam konkrétní lokality, ale o malířsky vytříbenou interpretaci, v níž se odráží proměnlivost přírody i její vnitřní dramatika. Dílo tak působí jako harmonická syntéza krajinářské tradice 19. století a osobitého autorského rukopisu.

Alois Bubák byl český malíř, krajinář a ilustrátor, narozený 20. srpna 1824 v Kosmonosích.

Pocházel z rodiny řezbáře a po absolvování gymnázia v Mladé Boleslavi začal studovat bohosloveckou fakultu v Praze. Kvůli svému nadání a lásce k umění však brzy přešel na malířskou akademii, kde byli jeho učiteli Christian Ruben a krajinář Max Haushofer. Během svého studia podnikl cesty do různých částí Evropy, včetně Krkonoš, Alp a jihozápadních Čech.

Alois Bubák se specializoval na krajinomalbu a jeho obrazy často zachycovaly scenérie z Montmartru, pařížské čtvrti, kde vyrůstal. Vedle své umělecké činnosti vyučoval kreslení na pražské obchodní akademii a později i na Vyšší dívčí škole.

Bubákova tvorba zahrnuje olejomalby, akvarely a ilustrace. Jeho krajinomalby jsou známé pro svou realističnost, detailní zpracování a širokou perspektivu. Mezi jeho známá díla patří obrazy jako "Krajina nad Labem," "Jezero Gosauské," "Holnavský rybník," "Jezero Plökensteinské v Šumavě" a další. Jeho ilustrace byly publikovány v časopisech Květy a Světozor. Bubákovy práce jsou zastoupeny v pražské Národní galerii, Alšově jihočeské galerii a Muzeu Mladoboleslavska.

Zemřel 6. března 1870 ve věku 45 let na tuberkulózu. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech v Praze.