Olej na překližce, 50 x 66,5 cm, rámováno, datace okolo 1900, signováno vpravo dole PANUŠKA-. 

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Mgr. Michaela Zachaře.

Vystaveno: 

Mařákovci, Galerie Kooperativa, S.V.U. Mánes, 13. 09 – 30. 01. 2024, Praha. 

Publikováno:

Ivan Exner, Michael Zachař, Mařákovci, S.V.U. Mánes, Galerie Kooperativa, Praha, 2023, str. 229. 

Děvče u vody představuje citlivě komponovaný příklad krajinářské tvorby Jaroslava Panušky, jenž vychází z tradice Mařákovy školy, avšak zároveň ji osobitě rozvíjí směrem k intimnějšímu, lyricky laděnému vidění přírody. Kompozice je vystavěna na kontrastu světlem prozářené části břehu a temnější, hlouběji laděné vodní plochy. Dívčí figura stojící na kameni vstupuje do prostoru obrazu nenápadně, téměř jako součást přírodního řádu. Nejde o portrétní zachycení, ale o typizovanou postavu, která slouží jako prostředník mezi divákem a krajinou. Panuška zde pracuje s jemně rozvolněným rukopisem, v němž se jednotlivé tahy štětce podílejí na budování světelné vibrace listoví i odrazů na vodní hladině.

Jaroslav Panuška, český akademický malíř, krajinář, kreslíř a ilustrátor, se narodil 3. března 1872 v Hořovicích. V dětství se jeho rodina několikrát stěhovala; nejprve žili v Proseči u Skutče a později se přestěhovali do Prahy. Mladý Panuška projevoval zájem o výtvarné umění od mládí a často kreslil podle obrázkových časopisů, zejména výjevy z bitev.

Po absolvování obecné školy a smíchovského gymnázia vstoupil v roce 1889 na Akademii výtvarných umění v Praze. Zde studoval pod vedením prof. Maxmiliána Pirnera a později pod krajinářem prof. Mařákem. Během svých studií podnikl několik cest, včetně návštěv Drážďan, Mnichova a Balkánu.

Panuška byl známý svými fantaskními, strašidelnými a pohádkovými ilustracemi. Jeho raná díla byla ovlivněna dekadencí a obsahovala motivy strašidel, upírů a dalších nadpřirozených bytostí. V první části 20. století se jeho zaměření posunulo k romantismu. Maloval mnoho obrazů zřícenin, hradů a zámků v České republice. Měl také zájem o historii a minulost a často zobrazoval historické a prehistorické náměty.

Byl členem uměleckých sdružení SVU Mánes a Jednoty výtvarných umělců. Kromě své malířské kariéry se Panuška věnoval také knižní ilustraci. V roce 1922 si v Kochánově u Světlé nad Sázavou najal domek a později zde zakoupil pozemky, kde začal stavět selskou usedlost. V roce 1926 se sem s rodinou natrvalo přestěhoval a zůstal zde až do své smrti.

Panuškova díla lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: první, která zahrnuje jeho dekadentní a fantastické práce, a druhou, kde se věnoval krajinářským a historickým motivům. Jeho synové, Jaroslav a Vladislav, se také věnovali malířství.

Jaroslav Panuška zemřel 1. srpna 1958 v Kochánově u Světlé nad Sázavou.