Rudka na kartonu, 39 x 31,5 cm, rámováno, pod sklem, datace 1916, signováno vpravo nahoře Josef Čapek 1916, oboustranná kresba - figura zrcadlově obrácená. 

Soupis díla autora, číslo: I/475.

Vystaveno a publikováno: 

Metamorphoses – Proměny ženy ve výtvarném umění, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, 2013. 

Kresba náleží k období, v němž Josef Čapek intenzivně hledal nový výraz pro lidskou figuru prostřednictvím redukce a tvarové stylizace. Motiv sedící postavy, sevřené do kompaktního objemu a uzavřené do vlastního prostoru, je zde rozložen do jednoduchých, téměř geometrizovaných forem, které nesou zřetelnou stopu kubistického uvažování, avšak již směřují k osobitému, lyricky zjemněnému projevu. Figura je koncipována jako soustava oblých a hranatých ploch, jejichž vztahy určují rytmus celé kompozice. Zjednodušená hlava s naznačenými rysy působí spíše jako znak než portrét, zatímco gesto paže vedené přes tělo vytváří uzavřený, introspektivní celek. Prostor je redukován na několik základních linií, které vymezují interiér, aniž by jej popisovaly. Důraz je soustředěn na vnitřní stav postavy, nikoli na její okolí. Oboustranné provedení kresby, s figurou zrcadlově obrácenou na rubu, dokládá autorův pracovní proces a jeho snahu variovat kompoziční řešení i vztahy jednotlivých tvarů. Zatímco líc je modelován jemným valérovým stínováním, rubní varianta v rudce působí uvolněněji a více akcentuje kreslířskou stopu, čímž se otevírá další rovina interpretace. Dílo tak zřetelně ukazuje Čapkovo úsilí o syntézu moderního výtvarného jazyka, v němž se propojuje inspirace kubismem s vlastním citem pro zkratku a výrazovou čistotu. Výsledkem je výrazově koncentrovaná práce, která předjímá autorův pozdější posun k civilnější a sdělnější figuraci, aniž by ztratila svou formální vytříbenost.

Josef Čapek, narozený 23. března 1887 v Hronově, byl význačným českým malířem, grafikem, knižním ilustrátorem a spisovatelem první poloviny 20. století. Zemřel v dubnu 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Byl starším bratrem Karla Čapka, významného českého spisovatele.

Po absolvování střední školy v roce 1903 se Josef Čapek rozhodl pracovat jako dělník v úpické továrně F. M. Oberländera. Ovšem jeho vášeň pro umění ho přivedla do Prahy, kde začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole. Zde se také setkal se svou budoucí manželkou Jarmilou Pospíšilovou.

V roce 1910 se vydal s Karlem do Paříže, kde navštěvoval Colarossiho akademii a kde oba bratři společně začali psát první verzi dramatu "Loupežník". Po návratu do Prahy se zapojili do bouřlivých debat mezi umělci. V důsledku toho opustili spolek Mánes a stali se zakládajícími členy nové Skupiny výtvarných umělců.

Josef Čapek byl zpočátku ovlivněn pocézannovskou francouzskou malbou, ale brzy začal experimentovat s kubismem. Jeho díla se vyznačují silným emotivním nábojem a na přelomu války vytvořil několik cyklů symbolizujících válku. Velmi ho inspirovaly dětské motivy a krajinářství. Jako jevištní výtvarník spolupracoval s mnoha významnými divadly, včetně Národního divadla v Praze, Státního divadla v Brně a Městského divadla na Vinohradech.

Tento talentovaný umělec zanechal trvalý otisk v českém umění, a i přes tragický závěr svého života zůstává jeho odkaz nezapomenutelným.