Olej na kartonu, 44x 56 cm, rámováno, pod sklem, datace 1934, signováno vpravo nahoře Fišárek 34. 

Obraz Zátiší od Aloise Fišárka představuje osobité pojetí tradičního žánru, v němž se prolíná inspirace moderními směry s důrazem na tvarovou stylizaci a barevnou skladbu. Kompozice je vystavěna z běžných předmětů, které jsou však redukovány do geometrizovaných forem a skládány do pevně strukturovaného celku. Fišárek pracuje s tlumenou, avšak promyšlenou barevností, v níž dominují odstíny modré, růžové a okrové. Dílo dobře zapadá do Fišárkovy tvorby 30. let, kdy se věnoval stylizovaným zátiším, v nichž spojoval tradiční motivy s aktuálními výtvarnými tendencemi své doby.

Alois Fišárek, český akademický malíř, se narodil 16. července 1906 v Prostějově. Svou uměleckou kariéru započal studiem na Akademii výtvarných umění (AVU) v letech 1924–1929, kde byl žákem významného krajinářského malíře Otakara Nejedlého a také Vratislava Nechleby. Po skončení studií se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes a po zániku Spolku československých výtvarných umělců se stal aktivním účastníkem uměleckého dění.

Fišárek se věnoval pedagogické činnosti, přičemž v letech 1946–1975 působil jako učitel na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (VŠUP) a Akademii výtvarných umění (AVU). Jeho vliv na mladé výtvarníky byl významný.

Jeho malířský projev se vyznačoval uvolněností a citlivým použitím barev. Specializoval se na krajinomalbu, zátiší, portréty a figurální kompozice, a často pracoval s monumentálními náměty. Vedle malby se věnoval i tvorbě gobelínů a mozaik, včetně zakázek pro veřejné prostory, jako například pro stanici metra Háje, kde vytvořil dílo nazvané "Kosmonauti". Jeho přínos výtvarnému umění byl oceněn, a v roce 1979 obdržel titul Národní umělec.

Alois Fišárek zemřel 5. února 1980 v Praze. Jeho významný odkaz a vliv na české výtvarné umění trvají dodnes.