Basic info
| technika | olej na plátně |
| rozměr | 114 x 114 cm |
| rok | 1964 |
| signatura | PU Beneš |
| rám | rámováno |
| autor | 1919 - 1981 |
About
Provenience: Zakoupeno z ateliéru autora. Před divákem se otevírá posvátný prostor malířského ateliéru, místa klidu a tvůrčí svobody. Malíř zde vytváří všechna kouzla, jež posléze dají vzniknout uměleckému dílu. Obraz Ateliér diváka přivádí do fantaskních míst, do tichých chvil malířova světa. Ateliér Vlastimila Beneše je místem jednotlivin. Každá má jiný charakter, ale zároveň jsou si rovny dle principu přírody. Otevřený malířův mikrokosmos dává nahlédnout do světa tvořivosti, do místa, kde je osamocen, ale netrápí ho to. Každý z obrazů s námětem ateliéru obsahuje motiv ženy-přírody. Jednou je to samotný obraz, po druhé se jedná o bustu či torzo. V případě nabízeného díla interpretuje tuto ženskou stránku stolek se šachovnicí, která znázorňuje hru s životem, nejisté bytí. Tento motiv Beneš opakuje například ve stejnojmenném obrazu datovaném do roku 1974. Co je netypické, je umístění této stoličky v kontrastu ostatních předmětů v prostoru. Beneš usazoval ženské aspekty do levé strany, tedy do strany jí přisouzené. Zde tak neučinil a usadil stoličku do zlatého řezu po pravé straně, straně mužské a blíže k malířskému stojanu s obrazem, mužskému aspektu. Mezi dalšími opakujícími se motivy lze jmenovat obraz krajiny a anděla, které lze vidět taktéž v autorových pozdějších pracech. Co v obraze hraje pomyslné prim, a není možná hned tak identifikovatelné, je barva, a to oblíbené Benešovy tóny červené a modré, které provázely výtvarníka po celý jeho tvůrčí život. Vlastimil Beneš v nabízeném díle nechal promluvit všechny své přístupy a hlavně city, které hrály v jeho tvorbě velikou roli. Ateliér Vlastimila Beneše je nádherným a reprezentativním příkladem toho nejlepšího z českého malířství šedesátých let 20. století.
Author
Vlastimil Beneš se narodil 3. října 1919 v Praze.
Studoval na klasickém gymnáziu v Praze-Žižkově v letech 1935–1939 a roku 1939 nastoupil na obor obecné historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po uzavření českých vysokých škol nacisty pracoval jako dělník v loděnicích v Praze a soustředil se na uměleckou tvorbu. V letech 1940–1943 navštěvoval soukromou školu kreslení Emanuela Frinty. Roku 1943 byl povolán na nucené práce v Německu, po návratu se věnoval malbě a vstoupil do spolku Štursa.
První samostatnou výstavu měl v roce 1956 v Divadle D 34 a o rok později (1957) se stal členem Skupiny Máj 57. Ve svém raném období se zaměřoval na akvarel, později upřednostnil olejomalbu. Hlavními tématy jeho děl byly krajiny české a evropské, obrazy průmyslové krajiny a periférie Prahy. Vedle malby tvořil sochy, často z polychromovaného dřeva, a navrhoval loutky.
Beneš vystavoval v Česku i zahraničí, například v Berlíně, Vídni a Londýně, a jeho díla jsou zastoupena v Národní galerii v Praze i dalších institucích.
Zemřel 17. září 1981 v Praze.